O čem píší média. Smyšlené teorie versus realita po česku

St 27. 02. 2013 09:00

Vyšlo: Zpravodaj ČSSD Brno - střed

Veřejnoprávní a svobodná média jsou považována za klíčového aktéra masové demokracie. V ideálním případě by měla plnit roli informativní a vyváženě poskytovat prostor všem subjektům k šíření svých sdělení. Jak moc jsou ale média v ČR skutečně svobodná a jak konkrétně naplňují jednotliví novináři právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace, každý nechť si odpoví sám, moje odpověď je navzdory životnímu optimismu spíše skeptická.

Prezidentská kampaň na stránkách novin toho byla „zářným“ příkladem, ale stačí zůstat v Brně. Koncem ledna letošního roku otiskla MF Dnes na stránkách pro jižní Moravu sloupek redaktorky Hany Raiskubové pod názvem „Radnice peníze nemá, ale musí mít „navrch“. Paní redaktorka zde komentuje možný odkup podílu BVV městem, vyzvedává přednosti dalšího soukromého zájemce a text bez uzardění uzavírá vyjádřením „brněnská radnice na odkup podílu stejně nemá…“ Nevím, koho se paní redaktorka ptala, se mnou ale rozhodně nemluvila, a přitom bych o tom jako primátor města Brna vědět něco mohl. Autorka tak zde v rozporu s etickým kodexem novinářů svou domněnku vydává za fakt a „když to píší v novinách, tak to bude asi pravda“, řekne si možná řada občanů. Ještě závažnější jsou však články či reportáže, které s bulvárním titulkem kriminalizují např. politiky, ačkoliv text sám nic takového neobsahuje a čtenář je válcován osobními názorem či přáním autora, které v textu nemá co dělat. Co se kde koná či co se kde nového postavilo novináře v duchu dobrá zpráva rovná se žádná zpráva moc nezajímá, vždyť postavit nový aquapark není přece nic mimořádného, neodtékající kaluž vody na podlaze bazénu však plní opakovaně řádky novin. V současné době také populární žertování v podobě recese otevírá neadekvátně prostor v médiích různým sdružením či jednotlivcům, jejichž činnost novináři glorifikují ve stylu, ejhle, konečně se ve světe té špinavé politiky našel náš Robin Hood. Kde je ale hranice mezi recesí, pomluvou, porušováním autorských práv či dokonce šířením poplašné zprávy například v podobě falešných tiskových zpráv či blogů?

Média, jak se už se v minulosti kolikrát ukázalo, jsou nositeli společenských změn, jsou však také účinným mocenským nástrojem k prosazování individuálních a skupinových zájmů. A tak se ptám, opravdu stále ještě platí, že současná média v naší zemi jsou hlídací psi demokracie?

Bc. Roman Onderka, MBA

předseda MěVV Brno