Kam směřuješ, Brno?

Út 26. 02. 2013 16:20

Jak vy osobně vidíte Brno? Jak byste ho charakterizoval?

Brno jako své rodné město mám rád, stále jej obdivuji a také objevuji. Kromě toho, že je metropolí Jihomoravského kraje, je také univerzitním městem s více než 80 tisíci studenty, významným centrem mezinárodních veletrhů a výstav, ale také moderním, dynamickým a rychle se rozvíjejícím centrem průmyslu, obchodu, vědy, informačních technologií, výzkumu a inovací. Je to ale také velké město s pestrou nabídkou bydlení, kultury, volnočasového a sportovního vyžití, a to vše na dosah přírody. Zkrátka, každý si zde může najít vše, co potřebuje k životu, i to, co má rád.

Jak se vám tu žije?

Jedno přísloví říká, že doma je tam, kde jsme se narodili, kde je naše rodina anebo tam, kde je nám dobře. Já jsem se v Brně narodil, žiji v něm i se svou rodinou a je mi zde dobře.

Má z vašeho pohledu moravská metropole nějaké nedostatky?

Samozřejmě, nikdo a nic není dokonalé, ani město Brno – a vždy je co zlepšovat. Za velký nedostatek, který bohužel brzdí do značné míry rozvoj Brna, považuji neexistenci nového územního plánu města, na který čekáme kvůli soudním průtahům a nejasnostem už 19 let. Stále cítím také rezervy v oblasti dopravy. I když loni byla dokončena významná část velkého městského okruhu otevřením Královopolského tunelu, dopravní infrastruktura je stále nedostatečná. A velké průtahy provázejí také zásadní dopravní akci v dějinách novodobého Brna – přestavbu železničního uzlu. Může za to nejenom napjatá finanční situace města či státního rozpočtu, ale i stále složitější legislativa, která přípravu staveb prodlužuje. Ovšem pokroky myslím děláme, v příštím roce začne oprava ulice Milady Horákové a doufám, že rok nato opravíme také Minskou a Horovu. Ve výstavbě je parkovací dům na Kopečné, na jaře bude pokračovat výstavba podzemních garáží u Janáčkova divadla, další parkovací dům by měl vzniknout na ulici Panenské. Ještě bych jako nedostatek mohl zmínit například nedostatečnou kapacitu kanalizace, ale na její rekonstrukci a rozšíření již intenzivně pracujeme.

Jak v Brně či kolem něj relaxujete, když můžete?

Volného času mám opravdu málo, a když si nějaký vyhradím sám pro sebe, rád jej trávím v soukromí, v úzkém kruhu svých nejbližších. Relaxací je pro mě také sport. Není žádným tajemstvím, že jsem velkým fanouškem hokejové Komety a rád navštěvuji její zápasy. Sám si tu a tam aktivně zahraju třeba squash a být s fotoaparátem na cestách považuji za stoprocentní relax. Velmi rád se odreaguji také návštěvou divadla nebo ve společnosti dobré knihy.

Co je pro vás nejtěžší úkol, když stojíte v čele tak velké metropole?

Na úvod připomenu jeden starozákonní příběh. Když král Šalamoun nastupoval na trůn, Bůh slíbil, že mu splní jedno přání, a Šalamoun si přál chápavé srdce a schopnost rozlišovat dobro a zlo. Všichni víme, že pak vládl velmi moudře. Vždy zdůrazňuji, že jsem rodem, tělem i duší Brňan, a věřím, že pro své město a jeho obyvatele mám chápavé a zapálené srdce, ale za velmi náročný úkol považuji právě onu schopnost rozlišit, co je pro město dobré a co už ne. To nejtěžší při řízení a správě velké aglomerace, v níž žijí různorodé sociální skupiny s různorodými zájmy, je společně s dalšími představiteli města a za podpory kompetentních odborníků dbát o regulérnost, bezpečnost a dodržování pravidel tak, aby vznikl prostor, který se rozvíjí a v němž se lidem dobře žije. A to vše při – vinou hospodářské krize, ale i necitlivé státní politiky – stále napjatějším městském rozpočtu. To je úkol opravdu šalamounský.

Existuje způsob, jak ještě více oživit centrum města, které mnohdy bývá například o víkendech poloprázdné?

Před dvaceti a více lety zejména o sobotách chodili lidé do centra nakupovat a při nedostatku například kvalitní elektroniky i shánět určité zboží. Nyní se velké nákupy odehrávají mimo historické jádro v super- a hypermarketech, kde nakupující neshánějí, ale vybírají si a možná až nezdravě tráví celé dny. Centrum města zaplňují lidé například při festivalech a akcích typu Brno – město uprostřed Evropy, Brněnské Vánoce a Divadelní svět Brno. Přitažlivost centra zvyšují i turistické zajímavosti. Vedle tradičních „trvalek“ vznikly nové, například zpřístupněné brněnské podzemí pod Zelným trhem, u kostela sv. Jakuba nebo pod Dominikánským náměstím. To vše jsou cesty, jak přitáhnout Brňany i přespolní do centra.

Je doprava pro Brno důležitá? Jak zvednout význam brněnského letiště jako mezinárodního uzlu? A co kvalitní propojení s Vídní? Lze říci, kdy se ho dočkáme?

Dobrá dopravní dostupnost a prostupnost je pro město velikosti Brna a pro jeho obyvatele zásadní. Naše město je také – jak už jsem zmínil – významným veletržním a kongresovým centrem, a lidé sem tedy cestují z celého světa. A to nemluvím o zahraničních investorech a rozvíjejících se vědeckých a vývojových centrech. Ti všichni lákají vědce a kvalifikované zaměstnance z mnoha zemí a musí jim mít co nabídnout. Kvalitní doprava je standard, který tito lidé očekávají. Co se týče letiště v Tuřanech, to nabízí několik pravidelných linek – nejvyužívanější je linka do Londýna, ale zájem se zvyšuje i o lety do Eindhovenu a Moskvy. Z Brna se pravidelně létá také do Milána a jednání probíhala i ohledně spojení s některou německou destinací. Nicméně obtížná ekonomická situace, která doléhá i na aerolinky, prozatím naše plány odsouvá. A konečně, rychlostní spojení s Vídní je komunikace nadmístního významu, její trasa musí být definována na krajské úrovni, tedy v krajském územním plánu. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nicméně loni zrušil Nejvyšší správní soud, kraj je pořizuje znovu a krajské zastupitelstvo bude 28. února schvalovat jejich zadání. Takže tuto komunikaci bude – až nové zásady definitivně určí její trasu – budovat Jihomoravský kraj. Kdy se jí dočkáme, tedy popravdě nevím.

Jak Brno pozvednout v kulturní oblasti? Na co bychom se měli zaměřit? Čím ho učinit unikátní a přilákat na kulturu turisty? Co více těžit z bohaté kulturní minulosti -Mahena, bratří Mrštíků, Janáčka či Havlovy Husy na provázku?

V této oblasti bych rád zmínil důležitou věc, a to vybudování Janáčkova kulturního centra, protože to, co Brnu bohužel citelně chybí, je kvalitní koncertní prostor pro brněnskou filharmonii. Financování však musí být vícezdrojové, na takovou investici dnes bohužel sami nemáme. Unikátnost Brna spatřuji mimo jiné v kulturní nabídce, kterou město poskytuje nejen Brňanům, ale i tuzemským a zahraničním návštěvníkům. Ať už jsou to velké akce a festivaly typu Janáček Brno a Divadelní svět Brno či renomované divadelní scény, nebo menší, alternativní divadla. Z nabídky si vyberou rodiče s dětmi, milovníci muzikálu i opery, znalci i lidé, kteří se chtějí v divadle především bavit. Kromě Prahy myslím žádné jiné město v Česku nenabízí takovou šíři kulturního záběru jako Brno.

Co jiného může Brno turistům z Česka i zahraničí nabídnout?

Moravská metropole má krom živé kultury rozhodně turistům co nabídnout a navíc každý rok rozšiřuje nabídku o atraktivní novinky. Letošní sezóna přinese například dokončení rekonstrukce jižního křídla Špilberku – vzniknou zde nové výstavní prostory, ale také malá letní scéna s výhledem na Brno. A příjemné místo k posezení znovu nabídne také hradní vinárna. V brněnském portfoliu figurují i moderní multivizuální Hvězdárna a planetárium Brno s řadou evropských nej, znovuotevřená vila Tugendhat či podzemní království s unikátní kostnicí u svatého Jakuba, které dle množství nalezených kosterních ostatků zaujímá druhé místo v Evropě hned za pařížskými katakombami. A při první návštěvě jihomoravské metropole snad každý pochopí, že jednou bylo rozhodně málo.

Když turisté přijíždí do Brna vlakem, čeká je jako první pohled na nepříliš vzhledné hlavní nádraží. Jak to změnit? Kdy se dočkáme jeho přesunu či opravy? Zkrášlení jeho okolí?

Konkrétní termín neznám. Připomínám, že město Brno není vlastníkem více než sto let staré výpravní budovy, a proto bych přivítal, aby tyto dotazy směřovaly zejména na adresu majitele. Přesto musím podotknout, že změny podoby hlavního nádraží jsou spojené s připravovanou přestavbou celého brněnského železničního uzlu. Letos má stavební úřad vydat v pořadí již třetí územní rozhodnutí o přestavbě uzlu, úseky v oblasti Maloměřic a Modřic v délce necelých 5 kilometrů by mohly být dokončeny v roce 2015. Rozhodujícím investorem je stát, respektive jeho organizace, město Brno však při této obří akci vyvíjí maximální součinnost.

Brno sní o nových sportovištích. Dovedete si představit, že se tu bude hokej či fotbal hrát za pár let v novém? Co je k tomu nutné učinit?

Brno je sportovní město, máte pravdu. Jak co se fanoušků, tak samotných sportovců – vrcholových, ale i rekreačních – týče. Že by se tu ale pro sportovní infrastrukturu nic nedělalo, pocit nemám. Jen loni vznikly tělocvičny a sportovní areály u několika základních škol, areál volného času při ulici Mírové nebo cyklostezka po pravém břehu Svratky z centra města do Horních Heršpic. A letos se chystá dokončení sportovního areálu v lokalitě Hněvkovského. Před pár lety jsme odkoupili jsme plavecký stadion za Lužánkami, který dále modernizujeme, postavili aquapark v Kohoutovicích, finančně podpořili výstavbu plaveckého bazénu v Řečkovicích, hala Rondo prošla kompletní rozsáhlou rekonstrukcí. Město Brno také výhledově připravuje areál dopravní výchovy s in-line dráhou u Riviéry, in-line dráhu při Základní škole Pavlovská, sportovní centrum v Útěchově a obnovu či výstavbu dalších tělocvičen. Ale ptal jste se na fotbalový stadion. Možnosti dalšího využití lokality Ponava v souvislosti s rozšířením plaveckého bazénu, rekonstrukcí fotbalového stadionu a výstavbou případných dalších sportovišť prověřujeme. Výstavba fotbalového stadionu za Lužánkami je podmíněna vícezdrojovým financováním, bez peněz od státu a kraje samotné město není schopno tak velkou finanční zátěž zvládnout. Dalším problémem, který výstavbu brzdí, je soudní spor o zdejší dopravní komunikace. Podtrženo sečteno, pořád je co zlepšovat, ale snažíme se. I v době výrazně snížených příjmů do rozpočtu je pro Brno kvalitní sportovní zázemí důležité.

Jak vidíte moravskou metropoli za dvě desítky let a půl století? Jak byste si přál, aby vypadala? Co pro to děláte?

Jsem přesvědčen, že v budoucnu bude Brno patřit k vyspělým, pro život atraktivním a turisty vyhledávaným evropským metropolím s krásným a stále se zlepšujícím přírodním okolím (připomeňme úspěšný projekt čištění a kultivace Brněnské přehrady). Bude disponovat celou škálou udržovaných a opravovaných památek, jako jsou vila Tugendhat či hrad Špilberk, ale i moderních staveb, ba přímo čtvrtí, jako je vznikající Jižní centrum s AZ Towerem. Přesto si zachová ráz klidného a vstřícného města, kde k sobě mají všichni relativně blízko. Přeji si, aby se Brno díky vědeckým centrům jako CEITEC či ICRC a rozvíjejícímu se univerzitnímu prostředí opravdu stalo „mozkem Evropy“ a aby i nadále zůstalo centrem justice, výstavnictví i sportovních nadšenců. Z pozice své funkce se snažím přispět ke zlepšení vzájemné komunikace obyvatel, odborníků, investorů, politiků a městské správy a myslím si, že se nám díky tomu daří Brno zvelebovat. Svědčí o tom mimo jiné úspěšné čerpání prostředků z evropských rozvojových fondů, opravené centrum, výše zmíněné nové stavby či opravené památky, velká možnost kulturního vyžití, nabídka startovacích bytů pro mladé rodiny, ale i stále větší zájem firem v našem městě investovat, studentů studovat a vědců bádat.

Rozhovor byl připraven na základě dotazů redaktora L. Valáška, MF dnes.