Jak na krizi? Šetřit a hledat další zdroje

Út 09. 04. 2013 16:45

Brněnský Metropolitan, vyšlo 6. dubna 2013

Brno je nuceno hospodařit s nižším rozpočtem. Základní důvody jsou dva. Již více než čtyři roky trvá celosvětová finanční krize a město získává méně prostředků z daní. Další ránou je dítko ministra financí Miroslava Kalouska v podobě novely zákona o rozpočtovém určení daní, které také snížilo příjmy do brněnského rozpočtu.

Těmto vlivům musí Brno čelit různými způsoby. Jedním z nich je získávat investory v zahraničí. Například v březnu se tradičně představilo ve francouzském Cannes na veletrhu realitních a investičních příležitostí MIPIM, kde prezentovalo své rozvojové projekty možným investorům.

Brno se také snaží šetřit a současně průběžně hledá další zdroje. Jednou z možností jsou finance z fondů Evropské unie. Pro získání těchto prostředků však existují poměrně složitá pravidla, přísné kontrolní mechanismy a nutnost spolufinancování.

V letech 2007–2012 jsme uskutečnili 71 projektů za téměř 3 miliardy korun, z nichž unijní dotace uhradily více než 60 %. Desítky dalších projektů se realizují či se o svou příležitost teprve ucházejí. Známé jsou například dotace EU v objemu téměř 148 milionů korun na památkovou obnovu vily Tugendhat, dále dotace na zateplení základních škol, rekonstrukci náměstí a ulic v centru nebo revitalizaci veřejné zeleně, například Wilsonova lesa v Žabovřeskách.

Největší realizovanou stavbou současnosti je rekonstrukce a dostavba kanalizace v mnoha městských částech za 2,25 miliardy korun, z nichž 925 milionů má být uhrazeno z dotací Evropské unie. Pokud by Brno nepřipravovalo a postupně nebudovalo i tyto inženýrské sítě, nevytvářelo by podmínky pro rozvoj města a prostor pro investiční akce, jejichž záměry prezentovalo na veletrhu v Cannes s cílem získat další investory.

Roman Onderka

primátor města Brna (ČSSD)