Brno je městem příležitostí

Ne 16. 12. 2007 16:18

HN.IHNED.CZAutor/ři: Zuzana Kubátová, Robert Klos 12. 12. 2007, Roman Onderka: Brno je hlavně městem příležitostí HN: Jak to myslíte, "Brno - město příležitostí"? Protože Brno příležitosti dává. Tak třeba v celé republice v minulých letech vznikaly různé průmyslové zóny. Brnu se v tomhle směru podařilo něco unikátního: Tady není žádná zóna, na kterou by přišel jeden velký investor. Město má zónu - Černovickou terasu - kde je kolem dvou tisíc zaměstnanců v mnoha středně velkých firmách.

HN.IHNED.CZAutor/ři: Zuzana Kubátová, Robert Klos 12. 12. 2007, Roman Onderka: Brno je hlavně městem příležitostí O Brnu se v 19. století mluvilo jako o "moravském Manchesteru" - ve městě a v okolí působily desítky textilních manufaktur, jejichž produkce se prodávala v celé Evropě, ale i v Americe. Ve dvacátém století se jihomoravská metropole proslavila jako "Město veletrhů a výstav". Čím je Brno dnes? Primátor Roman Onderka o tom má jednoznačnou představu: "Město příležitostí. To je jasný slogan pro dnešní Brno," prohlašuje muž, který má za sebou první rok v čele brněnské radnice. HN: Jak to myslíte, "Brno - město příležitostí"? Protože Brno příležitosti dává. Tak třeba v celé republice v minulých letech vznikaly různé průmyslové zóny. Brnu se v tomhle směru podařilo něco unikátního: Tady není žádná zóna, na kterou by přišel jeden velký investor. Město má zónu - Černovickou terasu - kde je kolem dvou tisíc zaměstnanců v mnoha středně velkých firmách. HN: Není to naopak hendikep, že do Brna nepřišel silný, strategický investor, který by tu pořádně rozhýbal byznys a živil desítky dodavatelů? Naopak - je velkou výhodou, že sem nešly obrovské podnikatelské kolosy. Brno je díky tomu městem příležitostí a jistoty. Protože když někde zkrachuje jedna velká firma, ztratí práci tisíc zaměstnanců. Když zkrachuje jedna firma v Brně, nemá práci padesát lidí, ale ostatní podniky fungují dál. HN: Nabízí Brno investorům něco lepšího než jiná města v zemi? Má velkou přidanou hodnotu v porovnání nejen s jinými městy v Česku, ale v celé Evropě. Tou je akademická půda. Vysoké školství, vývoj, aplikovaný výzkum. Město má 366 tisíc obyvatel a 70 tisíc vysokoškoláků. Každý čtvrtý člověk na ulici je vysokoškolák. Přidanou hodnotou je, že tu firmy mohou odchytit mladého, perspektivního, vzdělaného člověka, a že vysoké školy s firmami tu mohou bezproblémově spolupracovat v rámci technologických parků, v rámci zdejších nemocnic. Díky tomu se tu dá uvažovat o velkých projektech, jako je třeba projekt mezinárodního výzkumného centra vznikajícího ve spolupráci Nemocnice sv. Anny a americké Mayo Clinic. HN: Co město pro vysoké školy dělá, když jsou pro něj tak cenné? To nemůže jít mimo město už proto, že primátor je předsedou správní rady Vysokého učení technického. Když se staví univerzitní kampus Masarykovy univerzity (areál pro 5000 studentů za zhruba pět miliard korun - pozn. red.), jde tam obrovská investice od státu, ale také tam jde z městské kasy 300 milionů korun. Vysoké učení technické zase staví novou budovu pro katedru informatiky a elektrotechniky, tam jde jen letos z městského rozpočtu patnáct milionů. Městem veletrhů chceme zůstat i v budoucnu HN: Do jaké míry zůstává Brno veletržním městem? Pořád jím je, máme 34procentní podíl ve společnosti Brněnské veletrhy a výstavy, kde většinu zbývajícího podílu drží Messe Düsseldorf. V listopadu jsme se usnesli na dozorčí radě a na představenstvu, že postavíme za 800 milionů korun nový výstavní pavilon. Chceme, aby se veletrh dostal kvalitativně na novou úroveň a přilákal víc návštěvníků z laické veřejnosti i byznysmenů. Proto jsme v BVV navyšovali základní jmění, dali jsme tam kolem 56 milionů. Ale nechceme být jen městem veletrhů - je tady strojírenství, jsme hlavním městem tuzemského vinařství, podporujeme nové technologie. HN: Jak konkrétně? Domluvili jsme se třeba s Akademií věd a chceme jí pomoci získat v průmyslové zóně na Černovické terase pozemek, což jim umožní žádat o finance na pořízení unikátního synchrotronu (obří urychlovač částic za více než pět miliard korun, který chce do Brna umístit Biofyzikální ústav Akademie věd - pozn. red.). Určitě chceme podporovat chytré mozky, vývoj a výzkum. Přestavba nádraží je pro Brňany velmi citlivá HN: V Brně se chystá obří stavební projekt: přestavba železničního uzlu. Záměr léta dělí brněnskou veřejnost. Části lidí se nelíbí, že radnice kývla na přestěhování nádraží téměř o kilometr jižněji, což změní tradiční podobu centra. Vadí vám to? Projekt odsunutí brněnského nádraží je starý 70 let. Je kontroverzní, souvisí totiž s tím, jak si kdo představuje řešení urbanismu, kde kdo vnímá střed města, jak dalece je pro koho přijatelné porušení historických pravidel. I pro mne to je otázka pocitová, vždyť jsem sám pracoval v té krásné historické budově hlavního nádraží. Ale jako primátor musím brát v úvahu i odborné záležitosti, zvažovat, co je kde reálné postavit, jestli na to budeme mít peníze, zda to splňuje technické parametry. HN: Zachování nádraží v původním místě není reálné? Bylo by tu obrovské riziko návratnosti financí. Také je tu důležitá otázka evropských peněz - z Bruselu má na modernizaci železničního uzlu přijít částka mezi 7 až 9 miliardami korun. Kdyby se měla připravit jiná varianta než přesun, musela by se tato varianta zdokumentovat od počátku, a to by trvalo tak dlouho, že bychom nestihli peníze do roku 2013 vyčerpat. HN: Brno bude muset k novému nádraží vybudovat infrastrukturu, bude se dostavovat část centra. Kolik vás to bude stát? Celkem se budou náklady na infrastrukturu nového Jižního centra pohybovat kolem tří miliard korun. Město se bude rozšiřovat jižním směrem, chceme tam mít silnice, obchody, parky, byty, nákupní centra, školy, kancelářské prostory. Stavět se začne příští rok. HN: Mluvíme-li o tom, jaké má Brno podmínky pro investory, nezačíná být problémem doprava? Kdy bude mít Brno dálniční spojení na Vídeň? Pořád je otázka, zda bude rychlostní silnice na Vídeň napojena přes Mikulov, nebo přes Břeclav. Můj názor je, že by měla vést přes Mikulov. Problémem jsou různá sdružení a iniciativy, které rozporují stavbu, argumentují ekologií. Ty spory se musí vyřešit v roce 2008. Pokud se rozhodne, že přes Mikulov nelze vést rychlostní komunikaci, musel by se spoj vést přes Břeclav, a to by podle mne byla chyba. HN: Je šance na posílení také leteckého spojení s Vídní? Velkou předností brněnského letiště je právě blízkost Vídně. Kdo chce z našeho regionu do světa, většinou necestuje přes Prahu, ale právě přes Vídeň, kde je daleko víc možností. Když se podíváte na parkoviště vídeňského letiště, budete překvapeni, kolik je tam aut s českou espézetkou. Tady je obrovská šance pro nízkonákladové dopravce, aby spojení brněnského s vídeňským letištěm zlepšovali. Spoluautor rozhovoru je redaktorem měsíčníku BIZ Roman Onderka (42) Od roku 2002 reprezentuje ČSSD v brněnském zastupitelstvu, loni se stal primátorem - a to i přesto, že poslední volby v Brně vyhrála ODS. Ta však nedokázala vytvořit životaschopnou koalici, zatímco Onderka se uměl dohodnout na rozdělení moci na radnici společně se zelenými, KDU-ČSL a místní stranou Občanské sdružení Brno 2006. Brněnský primátor rovněž zasedá v předsednictvu ČSSD, je stínovým ministrem dopravy za tuto stranu. Pochází z Brna, vystudoval střední školu managementu v Ostravě. Po vojně pracoval jako mechanik v ADASTU Adamov, později u Českých drah ve funkci vozmistra. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dospělého syna. S druhou manželkou a mladším synem žije ve Starém Lískovci. Rekreačně hraje fotbal, nohejbal a squash, mezi jeho další záliby patří počítačová technika, hudba, divadlo a literatura.