Projev na tiskové konferenci k festivalu Janáček Brno 2008

Ne 22. 06. 2008 16:07

Město Brno nemá mnoho světově proslulých géniů, kterými by se mohlo pyšnit. Několik se jich tu narodilo, ale génii se stali někde jinde. Např. fyzik a filozof Ernst Mach, matematik Kurt Gödel, fyzik Georg Placzek, architekt Adolf Loos, spisovatelé Bohumil Hrabal a Milan Kundera či pěvkyně Magdalena Kožená. O Johannu Gregoru Mendelovi a Leoši Janáčkovi to platí naopak. Oba přišli do Brna jako mladí a své geniální dílo vytvořili ve zdech tohoto města. Inspirovala a nasměrovala je k tomu tvůrčí vědecká a kulturní atmosféra starobrněnského augustiniánského kláštera.

Město Brno nemá mnoho světově proslulých géniů, kterými by se mohlo pyšnit. Několik se jich tu narodilo, ale génii se stali někde jinde. Např. fyzik a filozof Ernst Mach, matematik Kurt Gödel, fyzik Georg Placzek, architekt Adolf Loos, spisovatelé Bohumil Hrabal a Milan Kundera či pěvkyně Magdalena Kožená. O Johannu Gregoru Mendelovi a Leoši Janáčkovi to platí naopak. Oba přišli do Brna jako mladí a své geniální dílo vytvořili ve zdech tohoto města. Inspirovala a nasměrovala je k tomu tvůrčí vědecká a kulturní atmosféra starobrněnského augustiniánského kláštera. Janáček kvůli tomu musel opustit svou rodinu v Hukvaldech, ale s Brnem brzy srostl a strávil v něm většinu svého života. Z brněnské atmosféry vyrůstaly jeho skladby. V brněnských parcích a na Zelném trhu si zapisoval pověstné nápěvky mluvy či hlasy ptáků. Mnohá místa spjatá s Janáčkem už v Brně za osmdesát let od jeho smrti zanikla, ale jiná zůstala. Jeho „domeček“ vedle původní skladatelovy varhanické školy, Besední dům, divadlo Na hradbách – dnes Mahenovo –, kde měla světovou premiéru většina jeho oper. A přibyla Janáčkova opera, Janáčkova akademie múzických umění, chystá se výstavba Janáčkova kulturního centra. Každoroční mezinárodní hudební festival Moravský podzim zakončuje třesk vítězných trubek z Mistrovy pětivěté Sinfonietty, která je zároveň i apoteózou Brna. V něm Janáček podle vlastních slov zažil zázrak záře svobody a znovuzrození. A tak to cítíme i my, kdo máme naše město rádi a s láskou se poddáváme jeho geniu loci. Důvody k záštitě festivalu Janáček Brno 2008 jsou tedy nasnadě. Počet 154 let od skladatelova narození a 80 let od jeho smrti vzbuzují úctu, ale na druhé straně i dojem něčeho, co už nepatří do naší doby. Tento dojem však vyvrací věčně mladá Janáčkova hudba. A také jeho slova /cituji/: „Nejsem ten, který se dívá dozadu, nýbrž ten, který raději hledí dopředu. Vím, že musíme růst, a nespatřuji ten růst v bolesti, ve vzpomínkách na utrpení a utlačování. Shoďme to ze sebe. Jsme národ, který má ve světě něco znamenat. Jsme srdce Evropy. To srdce musí být v Evropě cítit!“ /konec citátu/. Myslím, že těžko pro nás může být nějaké poselství aktuálnější. Janáčkův originální, radikálně moderní hudební styl je oceňován v celém světě. Zbývá si proto přát, aby Janáčkovo životodárné dílo vstoupilo i do našich hlav a srdcí. Brno je centrem kultury. Je kultuře zasvěcené, kulturou žijící, ke kultuře se vztahující. Vždyť jen spektrum divadel působících v Brně je z těch vůbec nejbohatších. Podobně je to s výstavními a galerijními institucemi a také v oblasti hudby a literatury. Svědčí o tom množství cen a ocenění, jež v poslední době získala brněnská divadla, ale také třeba Knihovna Jiřího Mahena nebo Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka. Silnou stránkou brněnské kultury je její různorodost a bohatost. A také fakt, že kulturní kontext je formován iniciativami a institucemi fungujícími jak na bázi veřejné, tak privátní. Důležitá je také trvalá podpora publika, což je dáno dlouhou a kvalitní tradicí brněnské kultury a tím, že Brno je velkým studentským centrem. Město se v mnohém vrací k tradici otevřeného multikulturního centra meziválečného dvacetiletí. Tu prvních deset let budoval i Leoš Janáček. Nabízí podmínky umělcům různých národností. Např. v divadlech a orchestrech působí umělci ze Slovenska, Rakouska, Ruska, Ukrajiny i příslušníci mnohých národnostních menšin. V budoucnu by měl být nastaven systém vícezdrojového financování, protože je zde hodně institucí, které poskytují ve značném rozsahu kulturní služby mimobrněnským obyvatelům. Na domácí, mimobrněnské i zahraniční návštěvníky se zaměřují četné akce, jejichž cílem je zviditelnit Brno na mapě evropské a světové kultury. Jednou z takových akcí je právě festival Janáček Brno 2008. Jeho úspěch je otázkou prestiže a cti města Brna.