Úvodní slovo do knihy Ivana Petrželky Momentky z kultury Brna

Ne 20. 07. 2008 23:07

„Viribus unitis – spojenými silami“ znělo heslo Františka Josefa I., za jehož vlády české země zažily nebývalý hospodářský vzestup. ....Autor nám ukazuje kulturu jako potřebný nástroj, pomocí něhož se člověk orientuje v mnohovrstevnatém prostoru. Umožňuje vidět tento prostor i v dimenzích, které se nevnímajícímu či úzce technicistně zaměřenému člověku ztrácejí. A ukazuje, že z kultury se rodí bohatost života.

„Viribus unitis – spojenými silami“ znělo heslo Františka Josefa I., za jehož vlády české země zažily nebývalý hospodářský vzestup. Stejně tak i Brno, „předměstí Vídně“, kam byl programově odsouván průmysl, aby nezačadil císařskou metropoli. Jenže rostoucí továrny potřebovaly stále víc dělníků, samozřejmě českých. A tak se rychle narůstající český živel začal stále víc prosazovat v převážně tehdy ještě německém Brně, které zároveň se vstupem do 20. století překročilo hranici sto tisíc obyvatel a rázem se ocitlo mezi velkoměsty. Vzrostla ovšem i potřeba (a spotřeba) české kultury – záležitosti zdánlivě neužitečné, nezměřitelné bezprostředním pragmatickým účelem. Zúročovalo se úsilí brněnských vlastenců české národnosti, jimž zpočátku poskytovalo zázemí starobrněnské centrum vědy a kultury, augustiniánský klášter, a posléze od roku 1872 další bašta českého Brna, Besední dům. Jenže pro politiku, kulturu a společenský život už heslo „viribus unitis“ ve 20. století dávno neplatilo. Politika „o nás bez nás“ vyvolala reakci – a začalo bourání rakouského mocnářství, kdy „neužitečná“ kultura sehrála významnou roli. Ta s léty nejenže neklesala, ale naopak vzrůstala. Hranice své provinciálnosti brněnská kultura poprvé (a hned zásadně) překročila osobností a dílem Leoše Janáčka. Skladatel ve svém brněnském tuskulu vytvořil typ moderní hudby, zejména opery, která prokázala evropské, ba světové parametry a dala tak křídla nejen hudbě, ale i ostatním složkám zdejší kultury. Život génia přímo symbolicky skončil v době konání Výstavy soudobé kultury v Československu, která demonstrovala vzepětí naší kultury a stala se i triumfem Brna na jeho cestě k tomu, aby se stalo jednou z evropských kulturních metropolí. Na cestě, kterou bohužel na celá desetiletí přerušila epocha okupace a reálného socialismu. Některé „momentky z kultury Brna“ zpřítomňuje tato kniha muzikologa, historika, kritika a pedagoga Ivana Petrželky, který v ní navázal na své předchozí práce o hudebním životě na Moravě a zvláště v Brně. Autor nám ukazuje kulturu jako potřebný nástroj, pomocí něhož se člověk orientuje v mnohovrstevnatém prostoru. Umožňuje vidět tento prostor i v dimenzích, které se nevnímajícímu či úzce technicistně zaměřenému člověku ztrácejí. A ukazuje, že z kultury se rodí bohatost života.