Konference k 90. výročí Československa

St 29. 10. 2008 12:32

... se státními svátky a památnými dny bývají potíže. Někdy nám na nich něco prostě nesedí. Brno zdaleka nebylo celé osvobozeno 26. dubna 1945, konec druhé světové války pro nás Čechy nastal až osvobozením Prahy 9. května 1945, okupace v roce 1968 začala už 20. srpna. Proč tyto okolnosti připomínám? Prostě proto, že ani situace s 28. říjnem 1918 není – alespoň u nás v Brně – tak jednoznačná. Vždyť správu města Brna z německých rukou převzal vládní komisař Petr Körndlmayer z Ehrenfelsu až o osm dní později, ...

Vážené dámy, vážení pánové, se státními svátky a památnými dny bývají potíže. Někdy nám na nich něco prostě nesedí. Brno zdaleka nebylo celé osvobozeno 26. dubna 1945, konec druhé světové války pro nás Čechy nastal až osvobozením Prahy 9. května 1945, okupace v roce 1968 začala už 20. srpna. Proč tyto okolnosti připomínám? Prostě proto, že ani situace s 28. říjnem 1918 není – alespoň u nás v Brně – tak jednoznačná. Vždyť správu města Brna z německých rukou převzal vládní komisař Petr Körndlmayer z Ehrenfelsu až o osm dní později, dne 5. listopadu 1918. A první český starosta, sociální demokrat Karel Vaněk, jeho dva náměstci, městská rada a zastupitelstvo se ujali svých funkcí až po opakovaných volbách v únoru 1920, tedy až 16 měsíců po říjnu 1918. Mezitím už 16. dubna 1919 vzniklo Velké Brno připojením 23 předměstských, naprostou většinou českých obcí. Tím počet obyvatel Brna vzrostl ze 130 tisíc na 210 tisíc. Vyvolalo to na jedné straně nutnost řešit urbanistické problémy, ale na druhé straně také rychlý nástup moderní funkcionalistické architektury, která Brno tolik proslavila. Masaryk si v novém multietnickém státě přál vidět nový model evropského soužití. Nadchl se myšlenkou federální Evropy, v čemž viděl přirozené rozvíjení projektu Jiřího z Poděbrad na evropský mírový svaz národů. Mluvil o to, že jsme v pravém srdci Evropy, a proto musíme umět řešit důležité úkoly, které na nás z tehdejšího vývoje doléhají. Prohlásil dokonce doslova: „Máme všichni to úsilí, abychom tak, jako jsme zeměpisně srdcem Evropy, byli i její hlavou.“ Započatou slibnou cestu k tomuto cíli ovšem brzy ukončila zhoršující se situace ve světě – hospodářská krize, nacismus, fašismus, komunismus. V našem případě pak také období tzv. lidové demokracie, což byl mimochodem pojem vycházející ze špatně vyloženého citátu z Masaryka. Ten v roce 1921 uvedl, že když bude zajištěn demokratický život jednotlivce, rodiny, obce a národa, přiblíží se Čechům a Slovákům – cituji – „demokracie opravdu lidská, lidová“ – konec citátu. A vytvořit z „demokracie opravdu lidové“ nesmyslný pojem „lidová demokracie“, tedy „lidová vláda lidu“, to už samo o sobě něco říká o tvůrcích tohoto pojmu a hlavně o vykonavatelích takto nazývané politické moci. Tato konference si chce připomenout hlavní hodnoty vyplývající z jedinečného odkazu T. G. Masaryka a dalších tvůrců samostatného československého státu i jeho demokratické tradice. Jsem rád, že se uskutečňuje v tomto Sněmovním sále, který byl svědkem mnoha závažných rozhodnutí, jež pak ovlivnila život nejen našeho města, Moravy a státu. Věřím, že podobnou závažnost bude mít i naše dnešní slavnostní shromáždění. Devadesáté výročí vzniku Československa si to určitě zaslouží. Děkuji vám za pozornost.