Shromáždění k 90. výročí Československa

St 29. 10. 2008 12:34

... Je paradoxní, že nový, demokratický prvek se v Brně objevil už roku 1851, kdy byl mimochodem Tomáši Masarykovi pouhý rok. Tehdy Brno začal zastupovat a řídit obecní výbor a městská rada v čele s voleným starostou. A volit mohli od toho roku už všichni měšťané platící daně, nikoli jen osoby schválené guberniem, jak tomu bylo ve všech městech od josefinských reforem. Jenže ti tehdejší brněnští měšťané byli převážně Němci, takže návrat vlády do českých rukou – i když trochu se zpožděním – přinesl opravdu až 28. říjen 1918. ...

Vážené dámy, vážení pánové, ačkoli výročí vzniku samostatné Československé republiky bylo včera, scházíme se k jeho oslavě až o den později. Ale o zpoždění vlastně ani nejde. Vždyť události spojené se vznikem republiky se v našem městě opozdily mnohem víc. Správu města Brna z německých rukou převzal vládní komisař Körndlmayer dokonce o osm dní později, 5. listopadu 1918. A první český starosta, sociální demokrat Karel Vaněk, městská rada a zastupitelstvo se ujali svých funkcí až v únoru 1920, tedy 16 měsíců po říjnu 1918. Mezitím už 16. dubna 1919 vzniklo Velké Brno připojením 23 předměstských, naprostou většinou českých obcí. Tím počet obyvatel Brna vzrostl ze 130 tisíc na 210 tisíc. Byl to dobrý základ k mnoha dalším velkým proměnám. Je paradoxní, že nový, demokratický prvek se v Brně objevil už roku 1851, kdy byl mimochodem Tomáši Masarykovi pouhý rok. Tehdy Brno začal zastupovat a řídit obecní výbor a městská rada v čele s voleným starostou. A volit mohli od toho roku už všichni měšťané platící daně, nikoli jen osoby schválené guberniem, jak tomu bylo ve všech městech od josefinských reforem. Jenže ti tehdejší brněnští měšťané byli převážně Němci, takže návrat vlády do českých rukou – i když trochu se zpožděním – přinesl opravdu až 28. říjen 1918. Úkoly nového zastupitelstva nebyly snadné. Bylo nutné vybudovat novou administrativu z českých úředníků, vyrovnat nedostatky českého školství, zlepšit finanční situaci města. A hlavně bylo třeba ušlápnuté provinční město, úplně závislé na Vídni, změnit v sebevědomé hlavní město Moravy. Což se postupně podařilo. Hlavní podíl na tom mělo uplatňování demokratického řízení, což důsledně vyžadoval prezident republiky. Zastával zásadu, že pravá demokracie je součinnost občanů a úřadů. Aby se Československo stalo demokratickým státem, musí si jeho občané vštípit demokratické chování. Masaryk věděl, že to není otázkou několika let, nýbrž desetiletí. Bohužel, dějinné převraty našim prarodičům, rodičům ani nám těch desetiletí svobody a učení se demokracii moc nedopřály. Tím víc musíme mít na paměti jeho slova: „Naše demokracie musí být stálou reformou, stálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí.“ A v tom zůstává odkaz zakladatele našeho státu i událostí 28. října 1918 stále živý. Děkuji vám za pozornost.