Železničář

Po 16. 03. 2009 11:54

Určitě se jedná o nákladné projekty, kde na to město a kraj berou peníze? Nemuseli jste se zadlužit? Kvalitní hromadná doprava patří mezi jednoznačné priority současné brněnské koalice, postupujeme systémem průběžného financování z vlastních zdrojů ( ročně více jak 1,1 miliardy korun z městského rozpočtu). Samozřejmě nám velmi pomáhají dotace z regionálních operačních programů Evropské unie. Díky nim jsme na území Brna

Po kolejích, trolejích i kolech Veřejná doprava v Brně Přestože Dopravní podnik města Brna dnes funguje jako dobře promazaný stroj, stále se má kam vyvíjet, stále je zde co vylepšovat. O tom, jak systém, který má prapočátky v koněspřežce z roku 1869 a v současnosti denně přepraví zhruba milion cestujících, vznikal, jaké kroky město v nejbližší době plánuje, i o některých sporných otázkách jsme si povídali s brněnským primátorem Romanem Onderkou (ČSSD), který je zároveň stínovým ministrem dopravy. Jak byste člověku, který v Brně nebyl posledních 15 let, a dnes se tam chystá vypravit hromadnou dopravou, popsal změny, které za tu dobu proběhly? Největší změnou je určitě vznik integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, jenž zde zajišťuje veřejnou dopravu, a s ním spojené přestupní terminály, například ten u Královopolského nádraží. Regionální autobusy dříve zajížděly až do centra a neúnosně zatěžovaly provoz, zatímco dnes si z nich cestující pohodlně přestoupí na městskou hromadnou dopravu, jízdenka, se kterou přijeli do města, jim v rámci jednotného tarifu platí i na MHD. Spolupracujeme s vedením kraje a od roku 2002 postupně integrujeme dopravu v celém regionu, do roku 2010 bude tímto způsobem fungovat spojení v celém Jihomoravském kraji. Neustále prodlužujeme trasy tramvají i trolejbusů, ty dnes již zajíždějí do původně okrajových zón i mimo hranice města, například tramvaje jezdí do Modřic a trolejbusy do nedalekých Šlapanic. Mimochodem v Brně je nejvíce trolejbusových tratí v zemi. Určitě se jedná o nákladné projekty, kde na to město a kraj berou peníze? Nemuseli jste se zadlužit? Kvalitní hromadná doprava patří mezi jednoznačné priority současné brněnské koalice, postupujeme systémem průběžného financování z vlastních zdrojů ( ročně více jak 1,1 miliardy korun z městského rozpočtu). Samozřejmě nám velmi pomáhají dotace z regionálních operačních programů Evropské unie. Díky nim jsme na území Brna mohli přestavět řadu přestupních terminálů např. na Staré Osadě Brně – Židenicích, na náměstí 28. dubna v Brně – Bystrci a další. Došlo k úpravám nástupišť, na terminálech si lidé mohou koupit občerstvení, časové kupóny, pamatovali jsme i na zázemí pro řidiče MHD. Nosným prvkem dopravního propojení kraje je železnice, proto v rámci zlepšení dopravní dostupnosti v Brně vzniklo i několik nových vlakových zastávek, jako je zastávka na Lesné na havlíčkobrodské trati. Jak funguje vlastnictví brněnského dopravního podniku? DPMB je akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem. V rámci propojení jednotlivých dopravců funguje koordinátor, společnost Kordis, která tržby přerozděluje mezi jednotlivé dopravce. Dopravní podnik vlastní velkou část infrastruktury, například koleje, měnírny nebo dispečink, a část je v majetku města. V současné době analyzujeme variantu, kterou mimochodem podporuje i Evropská unie, tedy oddělení dopravních cest a dopravy samotné. Město by se mohlo lépe zaměřit na zlepšování infrastruktury, i když musím říci, že například dispečink DPMB je dnes velmi dobře zvládnutý a sofistikovaný – všechny vozy MHD mají satelitní navigaci a radiové spojení, jsou napojené na RIS (Řídící informační systém). Díky tomu mají operátoři okamžitý přehled o poloze vozu i tom, který vůz má zpoždění nebo, a to je horší, jede dříve proti jízdnímu řádu, a řidiči, respektive vozidla MHD, mohou komunikovat se světelnou signalizací a využívat tzv. prvků preference, tedy například prodloužit si dobu, po kterou svítí na semaforu zelená. V Brně jezdí 14 druhů tramvají, 6 druhů trolejbusů a 8 typů autobusů. Jaký je technický stav vozového parku? Vzhledem k rozdílnému stáří vozidel se liší i jejich stav. Navíc provoz více typů zvyšuje náklady na jejich údržbu. Rádi bychom šli cestou sjednocení vozového parku, v roce 2007 mimo jiné koupil Dopravní podnik první dvě nové nízkopodlažní tramvaje Škoda 13T designu Porsche, v průběhu nadcházejících deseti let plánujeme pořízení „100 tramvají pro Brno“ a nyní řešíme možnosti jejich financování. Určitě uvažujeme o nízkopodlažní verzi, jednak kvůli většímu komfortu cestujících, ale také s ohledem na úspory času a v souvislosti s tím i provozních nákladů. Těch nedosáhneme zvýšením cestovní rychlosti, ale pouze urychlením nástupu a výstupu z vozů. Pokud jde o městské autobusy, odbor životního prostředí doporučil snížit emise, dokonce projednávaná legislativa uvažuje o omezení provozu dopravy, tedy i autobusů, ve smogových situacích, takže z tohoto pohledu je velmi dobrou alternativou provoz na plyn, jako to funguje například v Bratislavě. Na základě dohod mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem průmyslu a obchodu plánuje RWE zřízení plynových plniček v jednotlivých krajských městech. O plynofikaci části vozového parku uvažujeme například v medlánecké vozovně, ale jak jsem říkal, ideální je vozový park sjednotit, takže v tuto chvíli je projekt ve fázi připomínkového řízení. Bude v Brně někdy jezdit metro? Tuto otázku průběžně město řeší už několik desítek let. Je pravda, že vzhledem k historickému uspořádání je centrum Brna kolizní bod, který neumožňuje plynulý průjezd, takže se vždy uvažovalo o podzemním řešení. Dřívější projekty rychlé tramvaje vystřídalo lehké metro na pneumatických kolech, ale v centru by to znamenalo jít hodně hluboko pod zem, takže je potřeba počítat s časem nutným pro výstup na povrch. Později přišel kraj s projektem takzvaného severo-jižního kolejového diametru, tedy zaústěním v oblasti Králova Pole a vyústěním u Komárova v blízkosti dálnice D1 s možností taktové příměstské dopravy. Ve hře byla i varianta východ-západ, tyto diskuse nejsou rozhodně u konce a jsou předmětem zájmu územního plánu města. Samozřejmě je tu i otázka nákladů, které by byly skutečně extrémní.