zdravice na setkání prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče a jeho choti se členy ZMB

Čt 09. 07. 2009 10:42

Nová radnice, Rytířský sál, 30. 6. 2009 v 11.00 hod. Vážený pane prezidente, vážená paní Gašparovičová, pro statutární město Brno je velkou ctí, že vás může uvítat ve svých zdech během vaší první poinaugurační zahraniční cesty. Na mapě našeho města jsou dva body, v nichž se proťaly osudy Brna a Slovenska. Shodou okolností jde o významné vily. Tou první je víc než stoletá Jurkovičova vila v Brně-Žabovřeskách. Postavil si ji pro sebe přední představitel naší národní moderny, slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič. A tou druhou vilou je ...

Nová radnice, Rytířský sál, 30. 6. 2009 v 11.00 hod. Vážený pane prezidente, vážená paní Gašparovičová, pro statutární město Brno je velkou ctí, že vás může uvítat ve svých zdech během vaší první poinaugurační zahraniční cesty. Na mapě našeho města jsou dva body, v nichž se proťaly osudy Brna a Slovenska. Shodou okolností jde o významné vily. Tou první je víc než stoletá Jurkovičova vila v Brně-Žabovřeskách. Postavil si ji pro sebe přední představitel naší národní moderny, slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič. A tou druhou vilou je nejslavnější moderní brněnská stavba – vila Tugendhat Miese van der Rohe. V ní a v její zahradě se v létě roku 2002 Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem dohodli o rozdělení Československa. Brno ale vždycky bylo spíš spojovacím článkem mezi našimi národy, a chce jím být i do budoucna. Nahrává tomu nejen geografická poloha a bohaté kontakty našeho veletržního města, ale i činnost obce Slovákov v Brně, Folklorního združení Púčik Brno i mnohé další vazby veřejné i soukromé. Ty jsou zvlášť silné v oblasti divadla. Připomínám např. každoroční Trialog Národních divadel, či hostování slovenských herců a operních pěvců. To vše je znamením, že i když mezi našimi státy je nyní hranice, mosty mezi našimi národy nikdy nebyly strženy a bratrství našich kultur trvá dál. A Brno spolupracuje se slovenskými partnery také v projektech a sítích Evropské unie, jako jsou např. VITECC (Bratislava, Brno, Györ, Vídeň), Eurocities, Kooperační síť evropských měst střední velikosti, mezinárodní projekt Mosty mezi městy a další. Přes toto množství kontaktů a blízkost našich jazyků nelze ale naši vzájemnost pokládat za samozřejmou věc. Nejmladší generace našich národů už má problémy s porozuměním buď slovenštině, nebo češtině. Proto nastává nová etapa a kvalita vzájemných vztahů. Má na to vliv formování středoevropského i celoevropského prostoru. A kvůli tomu musíme hledat formy spolupráce a společné strategie postupu, které by vyhovovaly oběma národům. Jsem přesvědčen, že tomu napomůže i vaše nynější návštěva města Brna. Takže ještě jednou: buďte nám vítáni a ciťte se tu jako doma.