Moravské hospodářství

Čt 05. 11. 2009 11:01

Název města: statutární město Brno 1. Jaká byla predikce daňových příjmů při sestavování rozpočtu na rok 2009 a jaká je realita? (O kolik poklesly daňové příjmy oproti předpokladu z roku 2008)? Ve schváleném rozpočtu na rok 2009 se již počítalo s meziročním poklesem inkasa daňových výnosů o 1,7 % (naproti tomu Ministerstvo financí odhadovalo jejich meziroční ...

1. Jaká byla predikce daňových příjmů při sestavování rozpočtu na rok 2009 a jaká je realita? (O kolik poklesly daňové příjmy oproti předpokladu z roku 2008)? Ve schváleném rozpočtu na rok 2009 se již počítalo s meziročním poklesem inkasa daňových výnosů o 1,7 % (naproti tomu Ministerstvo financí odhadovalo jejich meziroční růst o 7,8%). Skutečnost letošního roku však bude meziročně minimálně o 10 % nižší, což na úrovni města Brna činí cca 750 mil. Kč. 2. Jaká je predikce daňových příjmů pro vaše město na rok 2010? (S jakou částkou počítáte v rozpočtu na rok 2010?). Pro rok 2010 se původně uvažovalo s částkou 6,5 mld. Kč, tj. přibližně o 1,0 mld. Kč méně oproti skutečnosti roku 2008. Současný odhad je o 250 mil. Kč příznivější, s ohledem na aktuální legislativní změny v oblasti daně z nemovitostí a DPH (zvýšení základní i snížené sazby DPH o 1 procentní bod). 3. Kolik z predikovaných příjmů na rok 2010 je určeno na investice (kapitálové výdaje)? Kolik je provozních výdajů? Finální verze návrhu rozpočtu statutárního města Brna na rok 2010 bude projednána Radou města Brna 18.11.2009. V současné době se předpokládá, že z celkového objemu zdrojů (výdajů) ve výši cca 12,0 mld. Kč budou přibližně 1/3 tvořit kapitálové výdaje. 4. K jakým opatřením vaše město přistoupilo (v roce 2009)/přistoupí (v roce 2010) v době hospodářské recese? V průběhu roku 2009 byly řešeny dopady hospodářské krize zejména zapojením vlastních zdrojů minulých let. Městu současně „pomůže“ skutečnost, že se nepodaří vyčerpat část letošního rozpočtu kapitálových výdajů. S přihlédnutím k nižšímu objemu zdrojů v roce 2010 město nebude navyšovat objem provozních výdajů a důkladně zvažuje, které investiční akce se budou v příštím roce realizovat. 5. Můžete popsat tři nejvýznamnější investiční akce pro rok 2010? Jaké jsou předpokládané náklady? Rekonstrukce haly Rondo (rozpočet 2010 – 213 mil. Kč, CN 458 mil. Kč) Tramvaj Plotní, včetně retenční nádrže Jeneweinova (rozpočet 2010 – 246 mil. Kč, CN 2 184,9 mil. Kč) Pokračování rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury (rozpočet 2010 - 480 mil. Kč, částka se každoročně pohybuje na úrovni 500 mil. Kč). 6. Ministerstvo financí předpokládá téměř jedenáctiprocentní nárůst financí pro města a obce oproti současnému stavu. Budete se podle této predikce řídit? V příštím roce neočekáváme změnu rozpočtového určení daní obcím. Přepokládané plnění daňových výnosů města je uvedeno v bodě 2. Není proto zřejmé, z jakých zdrojů byla informace o takto významném meziročním růstu příjmů měst a obcí čerpána. 7. Nabídne vaše město k prodeji některý z městských majetků (ať už v souvislosti s krizí či nikoli)? Pokud ano, prosím uveďte konkrétní tři největší nemovitosti. V současnosti prodává město Brno například dům Jalta na Dominikánském náměstí nebo Hotel Myslivna. Jedná se však o zbytný majetek, jehož prodej není v souvislosti s krizí. 8. Jak ovlivnila hospodaření města novela zákona o dani z přidané hodnoty? Jaké jsou vaše zkušenosti? Novela zákona o DPH neovlivnila hospodaření města Brna, neboť plátcem DPH je již od 1.9.2004. 9. Jaký je váš názor na zákon o rozpočtovém určení daní? Nalézt optimální model pro přerozdělení finančních prostředků mezi více než 6 000 obcí nikdy nebylo a nebude jednoduché. Rozdílné postavení čtyř největších měst oproti ostatním městům a obcím ČR považujeme, přes opakované výhrady zejména menších obcí, za opodstatněné. Čtyři největší města, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň v současnosti reprezentují přibližně 20 % populace České republiky, 35 % pracovního trhu a společně představují svým podílem na celostátním HDP téměř 40 % ekonomické výkonnosti země. 10. Váš osobní komentář k aktuální finanční situaci vašeho města. Po několikaletém růstu nejvýznamnějších příjmů – daňových výnosů se územně-samosprávné celky České republiky (tedy nejen město Brno) potýkají s jejich výrazným poklesem. S touto situací se musí volené orgány obcí a krajů vyrovnat a přizpůsobit své potřeby aktuálním zdrojům. I přes působení finanční krize si město udržuje rating na úrovni kategorie A, což osobně považuji za největší úspěch, včetně stálého snižování zadluženosti. V roce 2009 o 15 procent. Právě tyto výsledky mě opravňují tvrdit, že Brno je opravdu město budoucnosti. Roman Onderka primátor města Brna