Projev při setkání důchodců u příležitosti 20. výročí založení Svazu důchodců ČR

Čt 20. 05. 2010 17:00

Rytířský sál Nové radnice 14.00 hod.

Vážené dámy, vážení pánové,

 dovolte mi, abych vás přivítal v tomto krásném historickém sále brněnské Nové radnice. Sešli jsme se zde, abychom si připomněli, že před 20 lety, na jaře roku 1990, byl založen Svaz důchodců České republiky. Cílem jeho zakladatelů bylo vytvořit občanské sdružení, které bude ochraňovat práva a oprávněné zájmy důchodců a starších občanů. Svaz se tak stal i partnerem našeho města, které služby a pomoc těmto občanům zajišťuje prostřednictvím úřadů městských částí a Odboru sociální péče Magistrátu města Brna.

 Bráno z historického hlediska je status důchodce velmi příjemným výdobytkem moderní doby. Vždyť co by někdejší výminkáři, odkázaní na milost a nemilost mladších členů své rodiny, za to dali, kdyby jim stát zaručoval existenční jistotu ve stáří. Přesto je odchod na tzv. zasloužený odpočinek významnou životní změnou. Někdo se s ní vyrovná lehce, někdo obtížněji. A zde spatřuji důležitou roli Svazu důchodců. Tato organizace vytváří podmínky pro to, aby se senioři mohli věnovat svým zálibám, aby se mohli vzdělávat, aby nezůstávali osamoceni a měli možnost setkávat se s vrstevníky. O tom, že se Svazu práce daří, není pochyb. Rozrůstající se členská základna, spolupráce s řadou dalších organizací či – mimo jiné – zastoupení v Evropské společnosti pro seniory to jen potvrzují.

 Nechci a nebudu opakovat fráze o tom, jak to mají dnešní senioři těžké, jak jim mladší generace nerozumí, jak na ně stát zapomíná. Myslím si, že všechny etapy lidského života jsou občas zajímavé, občas krásné a občas také nesnadné. A je spravedlivé, že většina z nás si je všechny vyzkouší.

 Přeji Svazu důchodců České republiky mnoho dalších úspěšných let činnosti.