Okruh i nádraží chceme dřív

So 19. 02. 2011 00:00

Brněnský deník

Strategii dopravy jako nevyhnutelnou součást rozvoje ČR do roku 2025 s podtitulkem Superkoncepce – green paper prezentuje v těchto dnech ministr dopravy Vít Bárta. Má ji předložit v nejbližším období k projednání vládě. Dokument charakterizuje současný stav dopravy v řadě směrů jako neuspokojivý, zároveň však pro nedostatek finančních prostředků je zahajování nových dopravních staveb rozvrstveno do více let.

O datu zahájení rozhodujících silničních i železničních staveb ČR mají centrální složky rozhodovat na základě metodiky tzv. multikriteriálního hodnocení, tedy dle toho, zda mají evropský význam, zda zlepší dostupnost daného území či zvýší kvalitu provozu, zda jsou technicky naléhavé a sníží nehodovost, zda přispějí k vyrovnanému rozvoji regionů, sníží negativní dopad dopravy na životní prostředí, a také dle výše nákladů a proveditelnosti projektu.

Tolik krásná slova, nyní k několika číslům. Tabulky superkoncepce uvádějí, kolik prostředků míní stát vynaložit v konkrétních letech na jednotlivé dopravní stavby. U železničních akcí je jednoznačně preferována Praha a Středočeský kraj, kde se má v letech 2011 až 2013 prostavět 17,63 miliardy korun a v letech 2014 až 2025 to má být 53,67 miliardy. Pro srovnání v Jihomoravském kraji by se do roku 2013 měla prostavět necelá miliarda a poté do roku 2025 19,6 miliardy. Jen rozpočet tzv. optimalizace tratí v Praze mezi hlavním nádražím a Hostivaří a hlavním nádražím a Smíchovem činí necelých deset miliard. Do Prahy i středních Čech je nutné víc investovat vzhledem k většímu počtu obyvatel, ale je nepřijatelné, aby to bylo na úkor priorit v ostatních částech státu a vyrovnaného rozvoje regionů.

Přestavba brněnského železničního uzlu je rozhodujícím projektem pro Brno a vzhledem k tomu, že na jeho hranicích končí úseky železničních koridorů, tak i pro střední Evropu. Patří i k prioritám superkoncepce. V letošním rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) jsou prostředky na projekční práce přestavby uzlu, v superkoncepci však na její realizaci v tomto desetiletí prostředky chybí. Přitom přestavbu uzlu již v roce 2002 schválila vláda, a to v objemu 24 miliardy. Tuto částku se zdařilo po přepracování projektu snížit na zhruba 20 miliard, z nichž méně než polovinu by měl financovat stát.

Nepříznivá situace pro Brno je také v případě státem financovaných silničních staveb. V superkoncepci jsou sice přislíbeny prostředky na dokončení silničních tunelů velkého městského okruhu z Králova Pole do Žabovřesk s navazujícími stavbami žabovřeských mostů a křižovatky u Sportovní ulice a v letech 2016 až 2018 by se mělo na tomto okruhu přestavět Tomkovo náměstí. Další jeho stavby včetně kritického úseku podél Svratky v Žabovřeské ulici se odsouvají za rok 2025.

Superkoncepce má projít dopracováním do podoby „white paper“, jak je přímo v ní uvedeno.

Vedení města jedná o urychleném zařazení staveb velkého městského okruhu a především úseku kolem Svratky do rozpočtu státního fondu. Na modernizaci brněnského železničního uzlu vydal stavební úřad územní rozhodnutí, které je zatím nepravomocné. Pokud nabude právní moci, vedení Brna bude projednávat zařazení i této stavby do rozpočtu SFDI.

Roman Onderka

primátor města Brna