K superstrategii dopravy do roku 2025

Út 08. 03. 2011 00:00

Brněnský Metropolitan

Stavba silničních tunelů z Králova Pole do Žabovřesk v lednu a únoru stála. I na této součásti velkého městského okruhu je vidět, jak těžce se rodí a realizují pro Brno tolik potřebné dopravní stavby, i když jsou na ně ve státní pokladně i v městském rozpočtu finanční prostředky.

Peníze však na řadu dopravních staveb stále scházejí. Dokladem toho je každoroční rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, ze kterého Česká republika hradí stavby železnic, dálnic, rozhodujících silnic a vodních cest. Finance jsou zhruba jen na 40 procent dopravních staveb, které by bylo třeba uskutečnit.

Tento údaj uvádí také Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 prezentovaná ministrem dopravy Vítem Bártou. Nedostatek peněz řeší tak, zahajování nových dopravních staveb rozkládá na více let, přičemž v nejbližším období dostávají přednost silniční stavby před železničními a vyšší objem prostředků směřuje do Prahy a středních Čech než do jiných regionů.

V materiálu ministra Bárty jsou přislíbeny pro Brno prostředky na dokončení silničních tunelů velkého městského okruhu z Králova Pole do Žabovřesk s navazujícími stavbami žabovřeských mostů a křižovatky u Sportovní ulice. Jenže pak nastává období půstu. Až v letech 2016 až 2018 by se mělo na městském okruhu přestavět Tomkovo náměstí a teprve 2024 by měla začít stavba brněnského úseku R43. A přestavba brněnského železničního uzlu má začít až v příštím desetiletí.

Vedení města razantně jedná o získání prostředků pro Brno. Má však například proti Praze handicap v podobě „trojského koně“ – skupin, které se stavějí proti stavbám Královopolských tunelů a R43 nebo proti přestavbě železničního uzlu či překlenutí Tomkova náměstí. Je to nahrávkou na smeč centrálním plánovačům, aby při nedostatku financí odsouvaly brněnské dopravní stavby.

Roman Onderka

primátor města Brna