Ne 25. 11. 2007 21:58
Roman Onderka Vážený Otče biskupe, milí Brňané, vážení hosté, před třemi dny si věřící připomněli svátek Nanebevzetí Panny Marie. A na stejný den 15. srpna připadlo i 362. výročí konce švédského obléhání Brna v roce 1645.
Roman Onderka Vážený Otče biskupe, milí Brňané, vážení hosté, před třemi dny si věřící připomněli svátek Nanebevzetí Panny Marie. A na stejný den 15. srpna připadlo i 362. výročí konce švédského obléhání Brna v roce 1645. Brno bylo tehdy na obléhání dobře připraveno. Mělo oporu ve znamenitém vojenském velení, které představovali Raduit de Souches /radvit d´suš/ a velitel Špilberku Ogilvy. A také v odhodlaných studentech jezuitské koleje vedených páterem Středou. Z historických pramenů i pověstí víme, že Švédové byli velkými odpůrci mariánského kultu. O to větší pak bylo vítězství nad nimi zrovna v den Nanebevzetí Panny Marie. Zásluhu na porážce Švédů brněnští obránci přičítali právě Panně Marii, kterou po celou dobu patnáctitýdenního obléhání vzývali prostřednictvím obrazu svatotomské Madony – Divotvůrkyně brněnské. Naši předkové tehdy samozřejmě netušili, že válka se po téměř třiceti letech chýlí ke konci. Vojska obou stran byla unavená a rozbíhala se jednání o míru. Dobytí Brna v té době představovalo pro Švédy otevření cesty na Vídeň. Zároveň to pro ně byla poslední možnost, jak strhnout vítězství na svou stranu. Že se jim to nepodařilo, o to se zasloužili svorně všichni Brňané, ať už mluvili česky, nebo německy. A samozřejmě i velitel Brna Raduit de Souches. Mimochodem srpen byl osudovým měsícem jeho života: 16. srpna 1608 se narodil, 15. srpna 1645 ubránil Brno a 12. srpna 1682 (před 325 lety) zemřel. Proto si památku tohoto jednoho z nejdůležitějších mužů v dějinách Brna připomeneme položením věnce u jeho pamětní desky zde na Petrově. V místě, kde se legendy, historie a současnost dokonale promísily a daly tomuto vrchu pečeť určité mimořádnosti. Byl bych rád, kdybychom si tuto pečeť mimořádnosti místa i slavných událostí zachovali ve svých srdcích. Věřím, že oslava hrdinství našich předků posílí náš patriotismus a doufám i naše sebevědomí. Naše město si to určitě zaslouží.