Pietní akt k 70. výročí úmrtí T. G. Masaryka

Po 10. 12. 2007 13:42

Roman Onderka Vážení občané, dnes v noci uplyne 70 let od smrti prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Už za svého života se stal nevykořenitelnou legendou, která přežila nejtěžší období naší národní existence.

Roman Onderka Vážení občané, dnes v noci uplyne 70 let od smrti prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Už za svého života se stal nevykořenitelnou legendou, která přežila nejtěžší období naší národní existence. Masaryk byl bytostný humanista. Měl rád lidi, dovedl s nimi jednat. Významně mu v tom pomohly zkušenosti, které získal v zahraničí. Okno do světa mu otevřela studia ve Vídni, kam přešel z Brna, a potom v Lipsku. A také samozřejmě manželství s Američankou Charlottou Garriguovou. Ale základem pro něho byla jeho ukotvenost v rodném kraji. Jižní Moravu od Hodonína po Brno měl z dětství a mládí pěšky nesčetněkrát prochozenou. Odtud čerpal moudrost vytvářenou po staletí ve vzájemném prolínání kultur české, slovenské a taky německé. Ze všech těchto podnětů se postupně skládal Masarykův charakter a jeho mravní síla, díky níž byl pokládán za zakladatele a svorník mladého demokratického státu. Když se stal poprvé československým prezidentem, bylo mu 68 let. Jako zkušený politik si byl vědom, že k demokratickému vývoji v Evropě může dojít jen tehdy, až budou evropské národy na dostatečné mravní a kulturní úrovni, až se budou vzájemně respektovat a tolerovat. Věděl, že jen v opravdu demokratické Evropě může být zajištěna svoboda a nezávislost malých národů a států. Málo se už dnes ví o tom, že mladý vídeňský diplomat s českými kořeny hrabě Richard Coudenhove-Kalergi počátkem 20. let minulého století přišel s myšlenkou založit Panevropskou unii. Vyzval Masaryka, aby se stal „Georgem Washingtonem Spojených států evropských“. Masaryk myšlenku sjednocené Evropy pokládal za správnou, ale jako prezident mladého státu si nedovolil postavit se do čela panevropského hnutí. Pomáhal mu ale vlivnými přímluvami u evropských státníků. Z Coudenhovovy Panevropy, pozdější Evropské parlamentní unie a Evropského hnutí převzala posléze svou podobu současná Evropská unie, a to včetně modré vlajky s dvanácti hvězdičkami. Masarykova vize demokratické Evropy se začala uskutečňovat. A Česká republika se po překonání dvou totalit stává její součástí. Sedmdesát let Masarykova druhého, posmrtného života prověřilo odkaz tohoto muže, který se pro celý svět stal symbolem hrdého, odvážného a čestného Čecha. I pro současné a budoucí generace zůstane Masaryk inspirativní osobností, s níž je třeba udržovat nepřetržitý dialog. T. G. Masaryk byl filozofem století devatenáctého a muž činu století dvacátého. Doufejme, že jeho dědictví budeme hodni i my ve století jednadvacátém.