Královopolské tunely se otevírají

Út 28. 08. 2012 21:52

Magazín CITY Dnes Brno

Událost, která zcela změní systém automobilové dopravy v Brně, je tady. Stavba Královopolského tunelu – svým rozsahem dosud největší dopravní stavby na území města – byla po téměř čtyřech letech dokončena. První řidiči tunelem a křižovatkou Svitavská radiála, Dobrovského ulice projedou 31. srpna.

Tunel tvořený dvěma tubusy, každým pro samostatný směr jízdy, dlouhými 1237 a 1258 metrů, se nachází na území městských částí Královo Pole a Žabovřesky. Je součástí velkého městského okruhu (VMO), který má ulehčit dopravnímu zatížení Brna.

„Jednotlivé části VMO jsou uváděny do provozu tak, aby se dopravní situace ve městě stabilizovala. Zprovoznění Královopolského tunelu ulehčí především obyvatelům Žabovřesk a Králova Pole, z jejichž ulic „do tunelu zmizí“ proudy aut,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

Kromě dvoutubusového tunelu, jehož ražba byla ukončena v březnu roku 2010, je součástí stavby dalších cca 450 stavebních a provozních objektů.

Špičková technika zaručuje bezpečnost

V prostoru Dobrovského a Slovinské ulice je umístěno technologické centrum tunelů s velínem, rozvodnou a vyústěním vzduchotechniky. Tunely jsou vybaveny vysoce nadstandardním automaticky řízeným systémem odvětrání s odsáváním znečištěného vzduchu. V případě požáru bude možné odsávat z kteréhokoliv místa požáru až 250 m3 vzduchu za sekundu.

Plně automatické je osvětlení tunelů, včetně nouzových režimů, které se může přizpůsobit konkrétním podmínkám v tunelu a jeho nejbližším okolí. Na okamžitou situaci jak na VMO, tak v celém Brně bude reagovat proměnné dopravní značení. Nouzově bude umožněn obousměrný provoz v každé tunelové rouře, k přímému spojení se složkami záchranného systému poslouží skříně SOS. V tunelu je osazeno zařízení na měření rychlosti a počtu vozidel a je nainstalován videodohled s více než 40 kamerami. Samozřejmostí je elektronická požární signalizace, doplněná videodetekcí požáru a stojících vozidel, a bezdrátové spojení s jedoucími vozidly. Do vysílání dopravních informací v prostorách tunelů může také vstoupit moderátor.

Přes překážky k cíli

Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic ČR a město Brno, zhotovitelem Sdružení VMO Dobrovského ve složení OHL ŽS, Metrostav a Subterra. Rozpočtové náklady dosáhly jedenácti miliard korun, z toho se město Brno podílí vice než jednou miliardou.

Průzkumné práce a ražba průzkumných štol tunelů byly zahájeny již v letech 2002–2003. Stavba takového rozsahu a historického významu však nebyla bez komplikací. Svou náročností se Královopolský tunel řadí mezi díla, která nemají v České republice obdoby. Důvodem je hustá povrchová zástavba se souvisejícími inženýrskými sítěmi a dopravními komunikacemi a také specifické podmínky brněnských neogenních jílů pod zemí.

Největší komplikací pro investory bylo rozhodnutím Městského soudu v Praze, který po třech letech od podání uznal žalobu Občanského sdružení VMO Dobrovského Brno týkající se překročení hlukových limitů. Výsledkem bylo dočasné zastavení stavby. Od něj se odvinulo zpoždění dokončení celého úseku Dobrovského na velkém městském okruhu oproti původnímu plánu asi o rok.