Po 10. 12. 2007 21:10
Roman Onderka Vážení členové Židovské obce, vážení hosté, dnes bude zažehnuto sedm svící na památku umučených židovských dětí, žen a mužů, obětí holocaustu neboli šoa. Za tímto krátkým slovem se skrývá zánik šesti milionů životů našich židovských spoluobčanů v celé Evropě, z nichž více než 13 tisíc bylo z Brna. Naše město se od středověku vyvíjelo ze soužití českého, německého a židovského živlu. Toto osudové společenství bylo v minulém století trvale narušeno, ba téměř zlikvidováno vinou rasistických norimberských zákonů .....
Roman Onderka Vážení členové Židovské obce, vážení hosté, dnes bude zažehnuto sedm svící na památku umučených židovských dětí, žen a mužů, obětí holocaustu neboli šoa. Za tímto krátkým slovem se skrývá zánik šesti milionů životů našich židovských spoluobčanů v celé Evropě, z nichž více než 13 tisíc bylo z Brna. Naše město se od středověku vyvíjelo ze soužití českého, německého a židovského živlu. Toto osudové společenství bylo v minulém století trvale narušeno, ba téměř zlikvidováno vinou rasistických norimberských zákonů a naplňování programu plánovaného a systematického vyvražďování evropských Židů, který byl před rovnými 65 lety nacisty vyhlášen na konferenci ve Wannsee. Osvětim, Dachau, Majdanek, Treblinka, Buchenwald – to jsou synonyma hrůz, které nejsou ani po více než šedesáti letech zahlazeny. Stále se s novou naléhavostí vynořují vždycky, když přicházejí na přetřes otázky rasových odlišností, sebeurčení národů nebo nutnosti rasové segregace v zájmu zachování národní identity. Ani latentního antisemitismu a xenofobie nezůstává naše společnost ušetřena. Proto je stále důležité si připomínat zápalnou oběť tisíců našich spoluobčanů, jejichž programový antiheroismus nemohl obstát v konfrontaci s krutostí nacismu. Naše ramena vždy s láskou ponesou břímě, jež spadlo z ramenou těch, kteří padli, když jejich krev byla prolita. A mezi námi nikdy neubude těch, kdo budou uctívat jejich hroby