Kanál novinek Romanonderka.cz

Média

Hvězdárna a planetárium Brno slaví šedesátiny

St 08.10.2014 09:35

Hvězdárna a planetárium Brno slaví šedesátiny

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Hvězdárna a planetárium Brno v polovině října oslaví 60. narozeniny. Kromě několika nových představení v digitáriu se návštěvníci mohou těšit na drakiádu, dýňodlab a budkiádu.

Vznikla také speciální www stránka http://historie.hvezdarna.cz, na které je zdarma ke stažení publikace o pestrých dějinách hvězdárny, řada unikátních fotografií a také videodokumentů.

„Kraví horu bych si bez hvězdárny nedokázal představit. Patřím k těm, kteří vítají, že v Brně hvězdárna a planetárium už pěkných pár desítek let funguje a umožňuje nám čas od času se odtud vypravit na výlet do vesmíru – tedy aspoň pohledem nebo v myšlenkách. Po celkové rekonstrukci a vybudování digitária brněnská hvězdárna výrazně omládla, takže je ve své šedesátce ještě atraktivnější než dřív,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.

„Romantické pohledy do blízkého i vzdáleného vesmíru? Špičkové projektory? Úžasné dalekohledy? Chytré detektory? Podmanivé pořady? Ceněná architektura? Malebná Kraví hora? Velká přátelství? Korektní profesionalita? Spokojení návštěvníci? Je tohle skutečně brněnská hvězdárna? Možná ano. A možná ne. Nejlepší bude, když se přesvědčíte na vlastní oči,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Den „D“

Ke slavnostnímu otevření metropolitní hvězdárny došlo v sobotu 16. října 1954. Tento den se nejdříve v historické zasedací místnosti Městského národního výboru (dnešního Magistrátu města Brna) sešel předseda Josef Kalášek se zástupci lidové správy, vědeckých institucí, vysokých škol, hvězdáren a účastníků konference o stelární astronomii, která právě zasedala v Brně.

Pan předseda v proslovu neopomněl vyzdvihnout, jak nové politické zřízení pečuje o vzdělání obyvatelstva, šíření poznatků pokrokové vědy a vytváření vědeckého světového názoru. Přišly také pozdravy z ministerstva kultury, Československé akademie věd a zvlášť srdečně byl přijat dopis, který zaslali horníci z ostravského dolu Hlubina.

Jakmile 16. října 1954 skončily proslovy na Nové radnici, vydalo se procesí na Kraví horu, aby si prohlédlo novou pozorovatelnu. Počasí bylo příznivé, takže se návštěvníci podívali na stejné objekty, na jaké se díváme dodnes. Třeba na Měsíc, Mars, kulovou hvězdokupu M 13, otevřené hvězdokupy chí a h Persei, galaxii M 31 a dvojhvězdu Albireo. Výklad zajistil Jiří Grygar, Jiří Jan, Vanda Janová, Zdenko Langer, Bohuslav Pavelka a Karel Pavlů. Vydařený večer ukončila až o půl desáté hustá mlha.

Jak tehdy vlastně vypadala hvězdárna? Zvenku tak jak dnes: kopule s jednoduchou přístavbou. Za vchodem byla chodbička – vlevo s dveřmi do pokladny, vpravo se skladem a toaletou. V obou místnostech byla elektrická kamínka a do jejich prostor o rozměrech 1,5 x 3 metry se tehdy dokázalo namačkat až 14 astronomů.

V hlavní rotundě byl velký dalekohled a také telurium, s nímž se demonstroval pohyb Země kolem Slunce, resp. Měsíce kolem Země. Na stěnách viselo několik obrazů vesmírných objektů. Všechno ostatní – lehátka, přikrývky, stativy – se skladovalo ve vlhkém sklepě pod pozorovatelnou.

Oslavy 60. výročí

mimořádné akce:

po celý říjen mimořádné přednášky o projektu CERN

18. října 2014 – Drakiáda

19. října 2014 – cestopisné přednášky J. Kolbaby

1. listopadu 2014 – Dýňodlab a Budkiáda

Šedesát roků vývoje

Obrovskou proměnu malé hvězdárny, která na Kraví hoře vznikla krátce po druhé světové válce, dokumentuje pohled do výročních zpráv. V roce 1954 hvězdárna hospodařila s částkou 35 tisíc korun (zhruba 600 tisíc korun v dnešních cenách). Když se v srpnu 1958 otevřelo malé planetárium, bylo k dispozici 240 tisíc korun (tj. 3,4 milionu), v době velkého planetária 3 miliony (tj. 7 milionů) a dnes spotřebuje zhruba 16 milionů korun.

Průměrná cena vstupenky byla až do konce osmdesátých let kolem jedné koruny (zhruba 17 korun v dnešních cenách). Teprve od devadesátých let se začala zvyšovat – v roce 1993 to bylo 9 korun, v roce 2000 již 19 korun a v roce 2014 dosáhla 90 korun.

Před šedesáti roky neměla malá hvězdárna ani tři zaměstnance, v roce 1960 její chod zajišťovalo devět pracovníků, od sedmdesátých let až dodnes se počet ustálil na dvou desítkách. V roce 1954 činil průměrný náklad na jednoho návštěvníka 1 korunu a 30 haléřů (dnešních 22 Kč), po šedesáti letech jde o částku zhruba 100 korun.

V roce 1954 na Kraví horu přišlo 10 698 návštěvníků, s novou budovou a novým digitáriem se v roce svých šedesátin Hvězdárna a planetárium Brno pravděpodobně dostane k hranici 150 tisíc diváků.

Architektonické řešení současné budovy i celého audiovizuálního systému je přirozeným vzorem pro podobné projekty připravované nejen v České republice. Generální dodavatel technologie digitária dokonce považuje to naše za svoji celosvětovou referenční instalaci. S ohledem na reakce zástupu zahraničních hostů je přitom zřejmé, že se Hvězdárna a planetárium Brno zařadila mezi nejatraktivnější instituce svého druhu ve světě. Spolu s nemnoha podobnými projekty tak přepisuje nejen podobu neformálního přírodovědného vzdělávání v České republice, ale také způsob medializace vědy a komunikace s veřejností.

 

Zdroj: MMB