ptejte-se - obsah:
Vyplňte, prosím, tento formulář:
18.05.2012 | Likvidace brněnské hudební a kulturní scény
Otázka: Vážený pane primátore,
po zprávách kolem rušení opery v Brně, jsem zůstával klidným. Byl jsem si totiž vědom toho, že opera se týká lidí, které se obecně řadí do kategorie "ti správní a slušní". V případě hudebního klubu Fléda, už si ale jistý nejsem. Scénář, který lze z celé akce vysledovat má spíše prvky řízeného likvidačního zásahu. Už jsem si zvykl, že generační střet často vyplývá ze zapomnění starších, jaké to vlastně bylo, když byli mladí oni. Stejně, jako zde obhajujete fasádu (která je teda i dle mého, a nejen mého, názoru velmi nepovedená) objektu naproti hlavnímu nádraží, měli by představitelé městské části rozumět i vývoji v kulturní produkci, a tedy i pestré nabídce klubu Fléda. Koneckonců např. vystupující PSH si zasloužili uznání od literárních kritiků a odborníků. Poukazovat na pokleslost kulturní scény je stejné, jako opírat se do Beat Generation, o které se dnes v literatuře běžně učí.
Rušením hudebního klubu Fléda (ano, všichni rozumíme že omezení "hlučnosti" vede k likvidaci) posuneme Brno na úroveň malého bezvýznamného města. Přitom je třeba nezapomínat na vysoký počet studentů v Brně. Bez nich by Brno nebylo tím, čím je.
Mimo toto všechno mě ale děsí ještě jiná věc. Ulice Štefánikova a Palackého jsou nejšpinavějšími a nejohyzdnějšími částmi Brna. Mluvím-li o špíně, mám na mysli, všechny ty herny, bary s automaty, nevěstince a podobně. Fléda ještě nikomu život nezničila. Tyto herny už jich ale zničili velmi mnoho. Nemyslí-li radnice na studenty (kterým jsem ještě nedávno byl), ať alespoň myslí na děti a mladé rodiny. Dokážete si představit neštěstí matky, jejíž syn usedne (velmi často už navěky) k automatům a pomalu si tam zničí život svůj i její? Já bych se potom takové ženě do oči podívat nedokázal. Přitom znám spoustu slušných lidí (mých vrstevníků i dalších; je mi 28), kteří si u automatů pod vidinou štěstí zničili své životy a osudy svých rodin.
Prosím Vás proto, převezměte iniciativu v této věci. Místní zastupitelé a radní jsou evidentně zcela nekompetentní. Nevím, na koho jiného bych se měl obrátit. Velmi si vážím toho, co pro Brno a nás občany děláte (obnova všemožných prostranství v Brně, ale i navrácení Komety do extraligy atd.) a jsem si jist, že stejně tak jako mně, tak i Vám na osudu, prestiži a kvalitě života v Brně záleží. Prosím Vás proto, vyčistěte ulici Palackého a Štefánikovu od hnoje (kvůli kterému se vždy s dětmi ulici vyhýbám) a ponechte na ní kulturu (Městské divadlo, Starou pekárnu, Flédu a další smysluplná kulturní zařízení). Vím, že Vy jediný jste schopný a ochotný nám pomoci.
Prosím Vás proto, pamatujte na nás.
Předem Vám za Vaši pomoc děkuji a přeji hodné úspěchů až už v osobním, tak politickém životě!
Martin Novotný s rodinou, Brno
Odpověď: Vážený pane Novotný,
velice si vážím vašeho názoru a taktéž děkuji za přání a vyjádřenou podporu. Jsou věci, na kterých se myslím beze všeho shodneme (např. že hudební klub Fléda je oblíbeným tradičním místem nejen Brňanů, ale i pojmem na klubové scéně v celorepublikovém měřítku), jsou ale současně i otázky, o kterých se bude vést diskuse a hledat „dobré“ řešení. Rozhodně se ale neztotožňuji s mediálnímu titulky typu „likvidace brněnské hudební a kulturní scény“.
Byl bych velice rád, kdyby po tom všem, co bylo i pod vlivem emocí publikováno, a to mnohdy zcela nesprávně, převážil nyní věcný přístup s tím, že si osobně nedovedu představit, že by klub Fléda zmizel z brněnské kulturní mapy. Co tedy bude nyní následovat? Příští týden se setkám s panem Starou. O čem spolu budeme mluvit ale nemohu předjímat, neboť o schůzku požádal pan Stara. Rada města Brna se na některé ze svých dalších schůzích bude zabývat návrhem novely obecně závazné vyhlášky č. 12/2011 o regulaci veřejné produkce hudby v pohostinských zařízeních a restauračních zahrádkách. Předpokládám pak, že Zastupitelstvo města Brna bude projednávat tento návrh novely na svém červnovém jednání. Jak jsem již uvedl médiím, pokud by se tato vyhláška měla negativně dotknout klubu Fléda, podám návrh na vyřazení čísla popisného domu, kde Fléda sídlí, z této vyhlášky.
Vážený pane,
rozhodně není možné zapomínat na vysoký počet studentů, bez nichž by Brno nebylo tím, čím je. Rozumím ale také tomu, že se lidé, žijící v bezprostředním okolí, chtějí vyspat, aniž by je opakovaně rušila zvýšená hladina decibelů či rozveselé hlasy v alkoholickém opojení. Pokud hodnotíte ulici Štefánkovu a Palackého jako nejšpinavější a nejohyzdnější, myslím si, že se v Brně bohužel najde ještě pár dalších ulic, které jim silně konkurují. Neplatí však přímá úměra, nebude-li Fléda, přibude gamblerů, protože jak jinak by trávili volný čas. Je třeba si uvědomit, že patologické hráčství je závislost jako každá jiná a ovládne člověka na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. V rámci moravské metropole se snažíme regulovat hazard, opět ale je zakořeněna mylná představa, že pokud nebudou herny, nebudou hráči a problém vymizí. Opatření v tomto směru musí jít nejen cestou regulace počtu heren, ale také cestou prevence na úrovni rodiny, školy či společnosti, která v konečném účtu představuje mnohonásobně nižší náklady než důsledky. .
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
16.05.2012 | Dodržování vyhlášky omezující alkoholismus
Otázka: Vážený pane primátore,
obracím se na Vás jako na vrchního velitele Městské policie Brno. Chci urgovat, abyste ze své funkce zajistil dodržování obecně závazné vyhlášky SMB o zákazu popíjení alkoholu na veřejných prostranstvích, která vstoupila v platnost z rozhodnutí zastupitelstva již v roce 2010.
Zejména mi jde o lokalitu tzv. "pátého nástupiště" u Hlavního nádraží, kde dennodenně od ranních hodin stojí opilci. Prakticky každý den dojíždím vlakem a mohu Vám tedy sdělit, že mne (a myslím, že nejsem sám) to obtěžuje, především pak teď na prahu léta.
Vyhlášky řešící tuto problematiku jsem si pozorně přečetl a mám za to, že sankcionování požívání alkoholu v lokalitě pátého nástupiště je možné.
Pokud by se těmto lidem bez milosti každý den udělovala správní pokuta, myslím, že by si tuto činnost velmi rychle rozmysleli, anebo se alespoň přesunuli z územního obvodu MČ Brno-střed na periferii města.
Velice Vám děkuji za adekvátní reakci.
Mgr. Michal Nový
Odpověď: Vážený pane Nový,
děkuji Vám za dotaz i podnět. Úvodem mi dovolte konstatovat, že dodržování obecně závazné vyhlášky č. 5/2010 o zákazu požívání alkoholu na veřejných prostranstvích je jednou z priorit Městské policie Brno. Strážníci se na tento typ přestupku zaměřují denně, a to jak při cílených preventivních kontrolách, tak v rámci běžné pochůzkové činnosti.
Vážený pane,
stejně jako Vy jsem si vědom toho, že s letními měsíci je zapotřebí tuto činnost ještě zintenzivnit a stejné zadání obdržela i městská policie. Snad budou dostatečně ilustrativní následující čísla. Jen v letošním roce (údaj k 15. 5. 2012) strážníci v Nádražní ulici a jejím okolí provedli 2 919 kontrol, což představuje v průměru přes dvacet kontrol Nádražní ulice každý den, z nichž podstatná část zahrnuje i kontrolu Vámi zmiňovaného pátého nástupiště. Navíc se přímo na prostory nádraží, a tedy i „problematické lokality pátého nástupiště“ zaměřují také cílené kontroly takzvaných celoměstských jednotek MP, tedy mimo jiné Jednotky psovodů a Jednotky operativního zásahu. V letošním roce bylo jejich výsledkem činnosti několik osob převezených pro silnou podnapilost na protialkoholní záchytnou stanici, na místě řešili také celou řadu dalších přestupků.
Za Váš dotaz a zájem o bezpečnost a dodržování pořádku ve městě Brně vám ještě jednou děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
16.05.2012 | Prodej obecních bytů
Otázka: Vážený pane primátore,
nevím kolik spoluobčanů v Brně to cítí tak jako já, že si nemůžeme odkoupit obecní byt do osobního vlastnictví. Vím, že dosavadní prodej bytů měl svůj vývoj. První obecní byty byly prodány z dnešního hlediska za směšnou cenu - zřejmě byty (určené k převodu) byly vytypovány tak, aby to vyhovovalo těm, kdož o tom rozhodovali (Ti už jsou asi nepostižitelní a finančně zabezpečeni). Dnes se nám vyhrožuje, že byty budou prodány za tzv. tržní hodnotu.
Nevím jak Vy to vidíte, ale já ve svém bytě bydlím 50 let a platím čím dál vyšší nájem. Teď mám možná v budoucnu možnost si byt odkoupit za tržní hodnotu?
Není to podvod na poctivého občana? Ti, kdož měli štěstí a mohli si koupit byt za symbolickou cenu - to vlastně vyhráli a přišli si např. dalším prodejem na velké peníze. Myslím si, že je tu pravá doba, kdy někdo (skupina nespokojených občanů) dá k soudu proč jedni si mohli koupit byt za malou cenu a jiní ne - pozdější převody se proveli za nehorázné ceny jen na základě stížností EU.
Podívejte se do Prahy tam prodali takřka všechny obecní byty - proč tak tomu není i u nás?
Proč se nezohlední v ceně převodu bytu jak dlouho tam nájemník dosud bydlel a poctivě platil nájem?
Je to administrativní chyba vedení města, které nic už nechce řešit - asi si svoje byty už výhodně převedli - je to prostě svinstvo do nebe volající.
Nikdo asi dosud neprovedl šetření a kontrolu jak se vybírali byty (domy) určené k prodeji ve vztahu k zainteresovaným odpovědným funkcionářům města - po politické stránce či po stránce případné finanční mafie.
Věřím, že se vám to podaří napravit a udělat rozhodné kroky.
Eva Zelná - Botanická ulice
Odpověď: Vážená paní Zelná,
Zastupitelstvo města Brna svými usneseními postupně do roku 2002 stanovilo seznam bytových domů doporučených k prodeji. Z původního počtu cca 52 tisíc bytů se tak prodej dotýkal zhruba poloviny. Město Brno se nemůže zbavit celého svého bytového fondu, přestože při výhodnosti prodejních cen a pokračující liberalizaci nájemného je na samosprávné orgány města vyvíjen tlak snad od všech nájemníků v domech, které k prodeji určeny nebyly. Domy, které jsou uvedeny na seznamu domů doporučených k prodeji, budou postupně doprodány za ceny stanovené v souladu s Pravidly prodeje, o žádné změně v metodice se neuvažuje. Vše potřebné se můžete dozvědět na stránkách města www.brno.cz, v oddílu Bytového odboru MMB.
Dochází-li k doplnění seznamu domů doporučených k prodeji, který byl finalizován v roce 2002, činí se tak po individuálním prověření předmětných domů. Nejdříve poskytne doporučující stanovisko zastupitelstvo městské části, následně jsou žádosti projednávány v orgánech samosprávy statutárního města Brna, tedy v komisích bydlení a majetkové RMB, v Radě města Brna a definitivní rozhodnutí je v kompetenci Zastupitelstva města Brna. Pokud by některý z 55 zastupitelů města Brna mohl být v rozhodované věci ve střetu zájmů například tím, že v projednávaném domě bydlí, má povinnost tuto skutečnost při projednávání oznámit. Zastupitelé, kteří jsou spjati s projednávanou věcí, o ní nehlasují. Město Brno jako veřejnoprávní korporace má stejná vlastnická práva jako každý jiný subjekt, rozhoduje o případném prodeji svého majetku zcela suverénně v souladu s platnou legislativou, tedy především Zákonem o obcích. Prodej majetku města tedy není nárokovatelný, není zásluhou za placení nájemného a je zcela v kompetenci Zastupitelstva města Brna.
Dle Pravidel prodeje bytových domů jsou ve prospěch nájemníků uplatňovány slevy v takovém rozsahu, že dům je prodáván za 40 % své tržní hodnoty, k tomu je dále poskytována úhrada nákladů na opravu domu do výše 40 % kupní ceny připadající na dům. Doposud bylo prodáno více jak 21 tisíc bytových jednotek, protože však město neplánuje prodej veškerého svého bytového fondu, nelze uspokojit všech původních 52 tisíc nájemců městských bytů. Chápu, vážená paní Zelná, že Vás může mrzet, pokud předmětem privatizace nebude dům, ve kterém bydlíte. Nemyslím si však, že Vás to opravňuje k tomu, abyste pouze na základě svých emocí, bez jakýchkoliv důkazů, osočovala kteréhokoliv zastupitele z mafiánství, protekcionalismu či nekompetentnosti apod. Tak jako Vy, tak i většina z 370 tisíc obyvatel města Brna neměla možnost si za zvýhodněných podmínek zprivatizovat něco z veřejného majetku, přesto bych to nepřisuzoval žádnému zločinnému spiknutí, ale spíše nedostatku štěstí v této oblasti. V případě dalších dotazů, týkajících se bytového fondu, se obracejte přímo na resortního náměstka primátora Ing. Olivera Pospíšila.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
15.05.2012 | tramvajová trať do Líšně
Otázka: Dobrý den,
můj dotaz směřuje na plánované prodloužení "šaliny" ze Stránské skály nahoru k depozitáři historických vozů nebo do blízkých míst. Samozřejmě chápu, že prioritou by měla být tram. trať ke Kampu, leč tram. trať do Líšně má jistou a nezanedbatelnou přidanou hodnotu. Každoročně se převáží tam a zpět několik historických vozů mezi "Muzeem MHD" (což je onen depozitář) a vozovnou Medlánky. Za tento převoz se platí nemalé částky firmě APB Plzeň. Z převoz těchto vozů. Kdyby ovšem došlo k propojení vozovny Medlánky a tímto depozitářem po kolejích, nemusel by DPMB platil ony poplatky za převoz. Když mají šaliny vlastní kola. Tak proč je nevyužít? Nechcete, jako primátor, více "zatlačit na pilu", jak se říká? Přijde mi, že když se má něco postavit v Praze, je to hned. To jenom v Brně vše trvá neuvěřitelně dlouho (nové hlav. nádraží, šalina do Bystrce, do Líšně, na Lesnou,...). Ony by na to byly peníze, kdyby si Brno určilo tuto důležitou část rozvoje za svou prioritu. Zkuste se zasadit o zrychlení těchto důležitých staveb ve městě.
Odpověď: Vážený pane,
„tlačím na pilu“ opravdu jak se dá, ale doba zejména ekonomicky není příznivá. Město Brno každý rok hospodaří s výdaji v objemu přibližně 14 miliard korun. Jen vinou ekonomické krize ale poklesly v posledních letech jeho daňové příjmy meziročně o miliardu korun a tento neuspokojivý stav stále trvá. Nyní hrozí, že Brno bude ročně přicházet o další stovky milionů korun v rámci novely zákona o rozpočtovém určení daní z dílny ministra financí Miroslava Kalouska. To zasáhne nejen chod města a jeho městských částí, ale také občany, denně dojíždějící do Brna za prací, za kulturou, sportem, službami a dalšími aktivitami, na které směřují peníze z městského rozpočtu. Omezení budou muset přijít i v oblasti investic.
Jen pro vaši informaci, Rada města Brna již na své schůzi 17. března 2009 vyslovila souhlas se zpracováním investičního záměru „Rekonstrukce tramvajové trati Stránská skála – Líšeň“. Tento materiál řeší obnovení 2,7 km tramvajové trati mezi Stránskou skálou a areálem depozice Technického muzea v Brně v MČ Brno-Líšeň tak, aby mohla sloužit pravidelnému tramvajovému provozu MHD v Brně a současně umožňovala využití technickým muzeem k předvádění a přísunu a odsunu vystavovaných kolejových vozidel. Současně v lokalitě, o které společně hovoříme, probíhá rozsáhlá výstavba obytných domů a tak by rekonstruovaná trať obsluhovala jak nové obytné soubory, tak by současně i odlehčila páteřní trať linky č. 8, která vede přes Vinohrady do Líšně. Rada města Brna na své schůzi dne 16. listopadu 2009 schválila tento investiční záměr a zařadila jej do operativního plánu investic. V roce 2009 byly vyčísleny investiční náklady na tuto akci ve výši 365 milionů korun.
Stručně řečeno – téměř vše je k realizaci připraveno, s výjimkou peněz. Investiční záměr by se musel nyní zařadit z operativního plánu investic do závazného plánu investic s rozpočtovým opatřením. Dalším problémem jsou úseky trati a pozemků pod tratí, které jsou ve vlastnictví Technického muzea Brna. Tento problém je však řešitelný, například smlouvou o smlouvě budoucí o prodeji předmětné trati a pozemků městu Brnu. Možná je i varianta dlouhodobého pronájmu, převyšujícího předpokládanou životnost železničního svršku, tedy cca 30 let.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
07.05.2012 | Multikulturní sociální centrum - Kamechy
Otázka: Dobrý den, pane primátore,
chtěla bych se Vás zeptat na projekt,který se má začít realizovat v tomto roce, respektivě od příštího měsíce května. Jedná se o Multikulturní sociální centrum, které se má začít stavět na novém sídlišti Kamechy mezi Bystrcí a Žebětínem.O tomto projektu jsem se dočetla v časopise Bystrčník,nikde jsem o této informaci neslyšela a proto mě to velmi překvapilo. Zajímalo by mě, co je pravdy na tom, že by se do tohoto centra měli přestěhovat, cituji, "skupiny sociálně slabé a vyloučené". Tedy lidé, kteří nerespektují základní pravidla společnosti, viz. oblast Cejl. Je pro mě záhadou, že tito lidé by se měli přestěhovat do lokality jako jsou Kamechy, která je "lepší" lokalitou, tím myslím, že jsou tady dražší byty a žijí zde lidé nepatřící k výše uvedené skupině. Podle mého názoru by mohla značně stoupnout kriminalita v této oblasti.
Mohla bych Vás poprosit o bližší informace k tomuto vychvalovanému projektu.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Šrámková
Odpověď: Dobrý den, paní Šrámková,
obávám se, že jste se stala obětí „aprílového žertu“ magazínu Bystrčník, který vydává občanské sdružení Horní náměstí. Stručně řečeno: výstavba žádného Multikulturního centra Kamechy, kam by se stěhovali sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé z problematických lokalit, se nepřipravuje.
Média jsou v současném světě ústředním zprostředkujícím činitelem, a tedy i nástrojem k přenosu zájmových sdělení. Téměř všichni sledujeme televizi, posloucháme rádio, čteme noviny a časopisy, brouzdáme v „síti sítí“. Média tak hrají zásadní vliv na vytváření společenského povědomí a mínění a proto se ne nadarmo označují za sedmou velmoc tohoto světa. Svou sílu a moc, jak pozitivní, tak i negativní, ukázaly již například v průběhu známých světových vojenských konfliktů či válek – viz. válka ve Vietnamu v letech 1965-1975. Rada číslo jedna tak zní: vždy je třeba zjistit, kdo informaci zveřejnil a jaké cíle tato zpráva sleduje! V tomto případě se zjevně jedná o satirický podtext, jak je ale vidět, ne všem tato zpráva může připadat humorná.
Jak jsem tedy již uvedl v úvodu – nechystá se žádná výstavba Multikulturního centra pro sociálně nepřizpůsobivé občany v lokalitě Kamechy. Pro vaši informaci, v současné době jedná Městská část Brno – Bystrc o vybudování střediska volnočasových aktivit v obytném souboru Kamechy, ve kterém by působil například Junák, Klub maminek, případně další subjekty, pracující s dětmi a mládeží. Jednání v této věci probíhají např. s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna o plochách, které by mohly být v souladu s Územním plánem pro tento záměr využity. Plochy, které nejsou v majetku investorských firem, které staví obytný soubor, jsou beze zbytku určeny pro školské účely a také zeleň.
Vážená paní,
je mi líto, že jste se stala obětí mystifikace ze strany redakce magazínu Bystrčník, který se ve svém podtitulu „pyšní“ vyjádřením, že „chce být otevřeným prostorem pro každého, kdo má co říci k dění v Bystrci a k souvislostem“. Ve skutečnosti ale není žádný důvod k obavám. A to je dobrá zpráva!
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
07.05.2012 | Pane primátore
Otázka: jako velitele městké policie se Vás ptám,Vašich podřízených se ptát jak jsem zjistil je zbytečný!
Potřebuji vysvětlit jak si mám přivézt materiál k zákazníkovi v Pelicově ulici.Zastavil jsem v zaplněné ulici na chodníku odnesl si materiál asi na deset minut a odjel,až u Slavkova když jsem kvůli dešti zapnul stěrače uviděl nějaký papírek,myslel jsem si že je to reklama do erotického podniku,ale raději jsem zastavil a zjsistil,že ne.V Praze,v Hodoníně,v Kyjově jak jsem si mohl všimnout reklama do bordelu za stěrač od městká policie na boční okno u řidiče,aspoň se to neplete a každý si toho všimne.Již uvedených městech je nepsané pravidlo,že nechají řemeslníky vyložit materiál a často ještě poradí.V Brně jsem se setkal s arogancí vašeho pracovníka na úřadě.Proto se ptám jak mám v Pelicově ulici se nastěhovat k zákazníkovi kde jsou parkovací místa plné a je štěstí blízko najít místo na chodníku.Událost se stala 19.dubna.20. dubna vaši pracovníci odtahovali dvě auta (ten chaos a zmatek co umí udělat,někdy se běžte podívat ukázka lidské ...),ale již ten den je auta parkující na chodníku nezajímala,asi 60 aut,zákazník bydlí na začátku já parkoval na konci,asi měli splněný plán práce.Proto se Vás ptám jak v Pelicově ulici,kde jsem díky své odvedené práci získal další zakázky jak si mám nastěhovat k zákazníkovi materiál.V Praze to neni problém,jak jsem při placení pokuty v Brně je a vysvětlit Vašim podřízeným situaci je ztráta času.Prý si mám zajistit někoho kdo pakovací místo zajistí,boxer Konečný je drahý a určitě nemá čas.Pro to vás žádám o radu jak se mám nastěhovat k zákazníkovi.Děkuji za inteligentní radu pitomosti jsem již slyšel od Vašich podřízených. S pozdravem:j.Ingr
Odpověď: Vážený pane,
před několika málo dny jste se na mne obrátil jako na velitele Městské policie Brno. Ve svém emailu jste neskrýval rozčarování z udělené pokuty za parkování na ulici Pellicova v Brně. Děkujete mi již dopředu za „inteligentní radu“ s ironickým dovětkem, že pitomostí jste již slyšel od mých podřízených dost.
Určitě nejsem rád, pokud turista, návštěvník či ve vašem případě podnikatel odjíždí z moravské metropole s negativními zážitky. Na druhou stranu, právě v roli velitele Městské policie Brno, musím trvat na dodržování pravidel, včetně zajištění dopravní obslužnosti a bezpečnosti.
Ulice Pellicova je jednosměrná, nedávno zrekonstruovaná a přesto, že se nachází v centru města, je z větší části obytnou zónou. V obytné zóně je podle §39 odst. 5 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích stání dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Parkoviště jsou zde označena správně a stavební řešení ulice je rovněž řádně provedeno. Vzhledem k nadměrnému zájmu o parkování podávají obyvatelé Pellicovy ulice množství podnětů k aktuálnímu řešení stavu v dopravě, a proto je ulice nepravidelně, ale často kontrolována hlídkami několika útvarů Městské policie Brno.
Obecně, moravská metropole Brno, stejně jako jiná velká města, trpí nedostatkem parkovacích míst. Tento dlouhodobý problém je způsoben nárůstem počtu vozidel po roce 1989, což se obzvlášť projevuje v historickém centru města nebo na sídlištích. To však v žádném případě neopravňuje řidiče k porušování zákona už vzhledem ke skutečnosti, že na parkovací místo není nárok.
Pokud tedy mohu něco doporučit pro řešení podobných situací – v případě každé nové zakázky je možné stanovit jako jednu z podmínek zajištění parkovacího místa ze strany objednatele. A přesné informace z daného místa také mohou hodně pomoci – parkoviště v Pellicově ulici nebývají zcela zaplněna v době od 7 hodin do cca 8,30 hodin, proto by se každý přepravce a dodavatel zboží měl snažit přivézt zákazníkům materiál sem právě v tomto uvedeném časovém horizontu.
Za váš dotaz vám děkuji.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
30.04.2012 | Kasino naproti nádraží
Otázka: Vážený pane primátore,
upřímně jsem se zděsil, když jsem viděl, jak má vypadat nová fasáda opravovaného kasina naproti hlavnímu nádraží. Nemohu pochopit, jak můžete Vy jako člověk se širokým zájmem o kulturu dopustit schválení plánované podoby! Nejsem zcela proti moderní architektuře, stavby tohoto stylu bych pochopil a snad i ocenil na jihu města Brna, kde už jich pár stojí a kam mnohem přirozeněji patří. Jejich umístění do historického centra považuji za maximálně nešťastné. Podobně jako například kýčovitý dům Rozkvět nebo o trochu méně příšerná Omega na náměstí Svobody. Domnívám se, že jsou včetně kasina důkazem neprofesionality těch, kteří by měli bdít nad architekturou města. Omega s Rozkvětem jsou na Svoboďáku jako pěst na oko. Nedovedu si představit, že by ostatní města takové budovy umístila na své hlavní náměstí. Přikládám například Třeboň a Pardubice. Jistou výjimkou je Jihlava, kde dopustili na jinak pěkném náměstí ohyzdný Prior.
Nyní bude po dokončení oprav zmíněné kasino první, co vlakem přijíždějící člověk v Brně uvidí a já se budu muset zas o trochu víc stydět za své město...
Proto bych se chtěl zeptat, jak je možné, že se takové věci dějí a budovy se schvalují bez jakýchkoliv omezení?
Děkuji.
Rafael van Horn
--------------
Zde jsou přiložené obrázky:
Kasino
http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?server=bydleni.idnes.cz&r=reality&c=A111201_1693676_brno-zpravy_bor&foto=BOR3f881b_vitkovice_camera02a.jpg
Třeboň - náměstí
http://www.ubytovanibartosovi.cz/images/trebon_namesti.jpg
Pardubice - náměstí
http://www.npu.cz/download/1290162476/2010-11-19-Pardubice-Perstynske-namesti.jpg
Odpověď: Vážený pane,
ještě donedávna jsem dostával dopisy, apelující na řešení vyhořelé budovy naproti hlavního nádraží, která se stávala útočištěm sociálně nepřizpůsobivých obyvatel. Tato budova doslova hyzdila střed města téměř 10 let a stále se čekalo na zahájení rekonstrukce z důvodu soudních sporů. Město Brno bylo totiž jedním ze spoluvlastníků a v loňském roce bylo jednoznačně dobrou zprávou, že druhý spoluvlastník přistoupil k dohodě, stal se výlučným soukromým vlastníkem a nutné rekonstrukci, která povede nejen k účelnému využívání prostor, ale také ke kultivaci daného místa, již nic nebránilo. Nový soukromý vlastník pak poté, tak jak avizoval, zahájil práce bez výraznějšího časového zprodlení a řešení jednoho z nejpalčivějších problémů celé lokality dostalo konečně konkrétní obrysy.
Nyní se objevují názory, které otvírají diskusi o vzhledu této moderní budovy, zvláště pak v návaznosti na budovy historického centra města. Já osobně považuji za největší „hřích“ brněnské architektury výstavbu budovy Velkého Špalíčku, která funkčně plně naplňuje své poslání, nicméně v historickém jádru města v této podobě není pro mne akceptovatelná. Bývá však zcela obvyklé, že se názory na architektonické ztvárnění objektů různí, neboť se jedná vždy ryze o subjektivní názor. I kolem zmiňovaného objektu Omega se vedly velké diskuse a jak je vidět, předmětná stavba naproti hlavního nádraží nebude v tomto směru výjimkou. Je však nutno přihlédnout ke skutečnosti, že se vše vyvíjí a architektura například s novými technologiemi a materiály obzvlášť. Každá stavba pak svým způsobem odráží vývoj celé společnosti.
Územní plán města Brna ani Regulační plán Městské památkové rezervace, které jsou závaznou územně plánovací dokumentací, nemohou ovlivňovat architekturu jednotlivých staveb, neboť jim to stavební zákon neumožňuje, pouze stanovuje, co mohou regulovat. Pro ilustraci: Územní plán – funkční využití ploch, Regulační plán – funkční využití pozemků, umisťování staveb na pozemcích, objem jednotlivých staveb stanovením stavební hranice nebo stavební čáry či výšky objektu. V žádném případě ale nepředepisují sloh, v němž mají být stavby navrženy ani jejich architektonické ztvárnění či výtvarný výraz fasády.
Tato právní úprava ve stavebním zákoně je (ať se nám to subjektivně líbí nebo nelíbí) správná, neboť na druhé straně není omezena tvůrčí svoboda architektů, kteří jednotlivé stavby navrhují. Musí sice respektovat závazné regulativy (již například zmiňovaný Územní plán či Regulační plán Městské památkové rezervace), ale při vlastním řešení stavby mohou uplatnit svou tvůrčí fantazii a navrhnout budovy, které budou sloužit předpokládanému účelu a budou výrazem moderní architektonické tvorby 21. století.
Závěrem nelze znovu než konstatovat, že hodnocení architektury současných staveb, ať již zcela nových nebo rekonstruovaných, je velmi subjektivní. Také budova, která roste na místě vyhořelého kasina je odbornou, ale i značnou částí laické veřejnosti hodnocena kladně. Prostě, některé moderní stavby se někomu líbí a jinému ne.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
30.04.2012 | nehoda
Otázka: kdo podle vas zavinil nehodu ktera se stala pri svatbe bylo to i v ct diky
Odpověď: Vážený pane Novotný,
ke zmiňované nehodě došlo kolem poledne na parkovišti na Dominikánském náměstí a především musím uvést, že se jednalo o nešťastnou náhodu. Chtěl jsem vycouvat z parkoviště a všiml jsem si, že je za mnou skupina lidí. Zastavil jsem, třikrát zatroubil a když odešli, tak jsem znovu krokem vyjížděl z místa. Paní, která chtěla pořídit fotografie ze svatby, couvala, sestoupila přitom z chodníku a vstoupila do vozovky. Zabrzdilo mě bouchání na kapotu a oba jsme se hlavně velice lekli. Paní se lehce zranila na noze. Přivolali jsme záchrannou službu, která ženu odvezla na vyšetření, které by vyloučilo závažnější zranění. Přivolána byla i Policie ČR.
Osobně velice lituji toho, že jsem neměl šanci jejímu zranění zabránit.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
27.04.2012 | Zvolení ředitele ZŠ Šlapanice
Otázka: Dobrý den pane primátore,
chtěla bych se zeptat na nedávné odvolání ředitele ZŠ Kamenačky Romana Skočovského, které se řešilo dokonce i na vašich stránkách zde:
http://www.romanonderka.cz/ptejte-se-rok2011-mesic9.html
Člověk jehož mediální a profesní působnost naprosto před veřejností shořela se dál uchází o nová místa ředitelů na ZŠ a dokonce úspěšně!
viz. http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1371
Ptám se je tohleto vůbec možné, nebo opravdu žijeme v kocourkově?
Děkuji s pozdravem Záhorská
Odpověď: Vážená paní Záhorská,
dokážu pochopit, že jste celou záležitostí nepříjemně rozčarována, na druhou stranu je nutné akceptovat také daná fakta, opírající se zejména o školský zákon (zákon č. 561/2004, § 166 – jmenování do funkce ředitele školy).
Obecně, zřizovatel jmenuje ředitele školy nebo školského zařízení do funkce na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. To znamená, že se jako zákonná podmínka pro jmenování ředitele školy nebo školského zařízení do funkce stanoví fakt, že na tuto funkci bylo zřizovatelem vyhlášeno konkursní řízení a toto konkursní řízení v praxi proběhlo. Účelem tohoto ustanovení je zvýšení transparentnosti výběru osob do funkce ředitelů škol a školských zařízení „veřejných“ zřizovatelů a zvýšení pravděpodobnosti „správného“ rozhodnutí ze strany zřizovatele, neboť konkursní řízení poskytuje zřizovateli určitý servis, tedy především podrobnější informace o jednotlivých účastnících řízení na základě odborného posouzení k tomu zřizovanou konkursní komisí.
Podstatné je, že výsledky konkursního řízení mají pro zřizovatele vždy pouze doporučující povahu (zřizovatel nejmenuje ředitele školy nebo školského zařízení do funkce na základě „výsledků“ konkursního řízení). Zřizovatel tak není doporučením konkursní komise vázán a může do funkce jmenovat kohokoliv, kdo se jím vyhlášeného konkursního řízení účastnil - pokud samozřejmě splňuje zákonné předpoklady pro výkon dané funkce.
Pan Mgr. Roman Skočovský odvoláním z pozice ředitele Základní školy Kamenačky v Brně nepozbyl předpoklady pro výkon funkce uvedené v zákoně č.563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a nic mu nebrání v tom, zúčastňovat se dalších konkursních řízení.
Na závěr musím také konstatovat, že město Šlapanice je samostatným územně samosprávným celkem a jeho samosprávná rozhodnutí jsou zcela nezávislá na rozhodnutích jiných samosprávných celků, např. na předešlých rozhodnutí Rady města Brna.
Nicméně doufám a věřím, jak je uvedeno v tiskové zprávě Rady města Šlapanice ze dne 18. 4. 2012, že byly pečlivě zváženy všechny klady a zápory jednotlivých kandidátů, kteří se na pozici ředitele šlapanické základní školy ucházeli.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
24.04.2012 | Lodní doprava
Otázka: Vážený pane primátore, mám dva dotazy. Při spouštění lodo Stuttgart jste se zmínil o tom, že uděláte repliku staré lodi Dallas. Proč nemůže být zrekonstruován starý parník, proč replika? A druhý dotaz : několikrát mě napadlo, jestli nějak trénujete, jak rozbít láhev o trup lodi tak, aby to vyšlo na první pokus. Děkuji Piskor
Odpověď: Vážený pane Piskoři,
jsem rád, že nová lodní flotila brněnského dopravního podniku je po posledním požehnání a spuštění na vodu lodi Stuttgart už kompletní. Modernizace začala už v roce 2010, kdy byla na vodu spuštěna loď Lipsko, vloni následovala loď Vídeň a Utrecht, letos Dallas a již jmenovaná loď Stuttgart.
V sobotu 21. dubna, kdy nové lodi Stuttgart popřála na plavbu vše dobré i náměstkyně primátora partnerského města Stuttgartu Isabel Fezegerová, jsem se já ve svém úvodním projevu přeřekl, když jsem zmiňoval pořízení repliky staré lodi Dallas. Měl jsem samozřejmě na mysli rekonstrukci starého parníku a možnosti jeho dalšího využití, tak jak tomu je v případě ostatních již „vyřazených“ lodí. Původní loď Pionýr, dnes v modrobílém dresu Kometa, dobře slouží na souši v rekreačním areálu na ulici Hněvkovského. Loď Bratislava pak našla své využití v Komíně, ve sportovním areálu U Hrocha. Loď Praha „kotví“ nyní na Vranovské přehradě v kempu Bítov a loď Veveří zůstane „doma“, kde bude v bystrckém přístavišti sloužit jako muzeum lodní dopravy a občerstvení. Využití plánujeme i pro vysloužilou loď Dallas, hodně však bude záležet na finančních možnostech.
Křest lodi je tradice, která se mírně liší dle zvyklostí loděnic či místních tradic. Zajímavá je také historie této tradice. Původně připíjel král lodi ze zlatého nebo alespoň stříbrného poháru, který následně vhodil do vln jako oběť moři. Znamenalo to však značnou spotřebu drahých kovů a tak od roku 1690 začali šetrní Angličané rozbíjet o příď lodi láhev kvalitního vína. Francouzi přišli v posledních letech 18.století se šampaňským a v Brně křtíme lodi na Brněnské přehradě sektem Bohemia. Není žádným velkým tajemstvím, že jsem do určité míry pověrčivý a jedna ze známých pověr říká, že pokud se láhev sektu o loď nerozbije na první pokus, přináší to lodi smůlu, což bych velmi nerad. Na křest lodí určitě nijak speciálně netrénuji, jen se snažím do toho dát co nejvíce síly a zatím se to vždy „na první dobrou“ podařilo.
Za váš dotaz vám děkuji. S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
z3 
