Úvodní strana
Kanál novinek Romanonderka.cz
Ptali jste se
Po 28. 5. 2012 | Prodej obecních bytů
Otázka:
Vážený pane primátore,
v souvislosti s privatizací bytového fondu města Brna se ptám: :Jak je to s privatizací domů resp. bytů v domech, které prošly revitalizací."
Náš dům nebyl doporučen k prodeji, v roce 2010 byl kompletně revitalizován. V roce 2011 jsme požádali o odprodej (jedna BJ byla privatizována v roce 1990). MČ prodej doporučila. Proslýchá se, že byl prý vyhlášen Stop stav. A další domy a byty se již privatizovat nebudou.
Můžete mi celou situaci ujasnit.
Děkuji za odpověď.
Martina Palečková
Odpověď:
Vážená paní Palečková,
Zastupitelstvo města Brna rozdělilo v roce 2001 domy na ty, které budou připravovány k prodeji dle Pravidel prodeje domů, bytů a nebytových prostor, a na ty, které si město hodlá ponechat ve vlastnictví minimálně po dobu 15 let. Návrhy na rozdělení domů do těchto skupin podaly jednotlivé městské části, dále se k nim vyjadřoval Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, který posuzoval možnost prodeje domů z hlediska platného územního plánu. Je samozřejmé, že do domů nedoporučených k prodeji byly zařazeny ty, kde prodeji brání závazky, které město přijalo či hodlá přijmout.
Od roku 2001 došlo k řadě dílčích změn těchto seznamů domů, a to na základě žádosti většiny nájemců domů a doporučení zastupitelstva městských částí. O změnách seznamu rozhoduje Zastupitelstvo města Brna svým usnesením. Zatím poslední změna seznamu domů doporučených k prodeji byla schválena na jednání ZMB dne 15. 5. 2012, další dílčí změna bude předložena voleným orgánům města pravděpodobně na podzim letošního roku. Zastupitelstvo města Brna dosud nepřijalo žádné usnesení, kterým by zamezilo tomu, aby mohly být další domy do privatizace zařazeny.
Vážená paní,
ve svém emailu píšete kromě jiného o tom, že váš dům byl kompletně revitalizován. Co se týká revitalizovaných domů, město Brno jejich prodej vesměs nedoporučuje. Za situace, kdy město nehodlá prodat veškerý obecní bytový fond (a ve své podstatě ani nemůže, neboť by nemohlo plnit své funkce, vyplývající pro něj ze zákona o obcích), by bylo neekonomické prodávat za sníženou cenu domy, do nichž město investovalo několikamilionové částky.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 28. 5. 2012 | Zadlužení města k 31.12.2011
Otázka:
Pane primátore,
rád bych se zeptal jak vysoké bylo zadlužení města Brna na konci roku 2011, jelikož ve výroční zprávě je stejné zadlužení jako v roce 2010, tedy asi 6,57 mld. Kč. Minulý rok jste říkal že počítate s dluhem 6,05 mld. Kč. Jak jsem zjistil, rozpočet skončil v přebytku přes půl miliardy. Podařilo se tedy tento cíl splnit?
Předem děkuji za odpověď
Odpověď:
Vážený pane Adamče,
zadluženost statutárního města Brna dosáhla k 31. 12. 2011 celkem 5,123 mld. Kč. Oproti původním předpokladům je nižší přibližně o 0,9 mld. Kč. Město se totiž rozhodlo, že poslední část tranše úvěru od Evropské investiční banky v objemu 0,9 mld. Kč přijme až v roce 2012.
Pro potřeby ratingových agentur město k této "přímé" zadluženosti připočítává i poskytnuté záruky či zástavy, jejichž stav (záruky, zástavy movitého majetku) na konci roku 2011 činil 0,431 mld. Kč.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 25. 5. 2012 | Privatizace obecních bytů
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
již dlouhodobě ŽÁDÁME O PRIVATIZACI obecních bytů na ul. Kosmova, Královo Pole.
Až v květnu 2011 ÚMČ Kralovo Pole naši žádost schválilo. Bohužel Rada města Brna dne
10.8.2011 / RMB č.R6/34-bod 45/III/ naši žádost zamítla. Do dnešního dne nám
nikdo nebyl řádně schopen odpovědět, z jakého důvodu byl požadavek zamítnut. Ing
Oliver Pospíšil nám sice "vysvětlil" že si byty město ponechá ve prospěch Brna /
ale kdo tvoří Brno? MY, Brňané/. Navíc nám řekl, že jsme privatizaci špatně pochopili! Jak je tedy možné, že domy, kde bydlí zastupitelé jsou privatizovány? Navíc ČSSD měla pokračování privatizace bytového fondu ve svém volebním programu, který tím pádem odmítá plnit. Pokud dle pravidel
privatizace splňujeme nad rámec všechny body, je zavádějící, že nám není
vyhověno a platí pouze pro "vyvolené". Pravidla by měla platit pro všechny stejně. Je to diskriminační a cítíme velké pochybení ze strany města. Ing
Pospíšil nám doslova s jistým opovržením řekl, že jsme si vytáhli "Černého
Petra". Dle statistik Ústavu územního rozvoje je Brno ze všech měst v
privatizaci na posledním místě a má nejvíce bytů. Většina nájemníků si tyto byty
pamatuje ještě z doby majetku vojenského, tudíž náklady vzhledem k vysokému
nájemnému pro město zanedbatelné. Až v roce 2005 byla provedena první částečná
revitalizace / vzhledem k rozsáhlým závadám není to správné slovo/. Věřím, že
Vaše stanovisko přehodnotíte ve prospěch občanů, kteří Vám s důvěrou dali své
hlasy.
S pozdravem Jadrná Lenka
za KOSMAS BRNO, občanské sdružení,
zastupující téměř 90% nájemníků z ul. Kosmovy a Palackého
Odpověď:
Vážená paní Jadrná,
je skutečností, že Zastupitelstvo města Brna neschválilo přeřazení domovních celků na ulici Kosmova do seznamu domů, které budou připravovány k prodeji dle Pravidel prodeje domů, bytů a nebytových prostor. Konkrétně na svém Z6/008. zasedání dne 6. 9. 2011 neschválilo přeřazení domovního celku Kosmova 11 a, b, c a na Z6/015. zasedání dne 15. 5. 2012 přeřazení domovního celku Kosmova 3, 5, 7, 9, 11.
Důvodem, proč se město rozhodlo ponechat si uvedené domy ve vlastnictví, a to i přes žádosti nájemců a souhlasné stanovisko k privatizaci ZMČ Brno-Královo Pole, je skutečnost, že do těchto domů město investovalo nemalé finanční prostředky na jejich revitalizaci. Město nemůže prodat veškerý bytový fond, neboť by tak nemohlo plnit své funkce, vyplývající pro něj ze zákona o obcích. Ačkoliv je mi zřejmé, že tato zpráva pro vás není příznivá, z celoměstského hlediska je však neekonomické prodávat domy, do nichž město investovalo několikamiliónové částky.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 23. 5. 2012 | Dotaz
Otázka:
Vazeny pane Onderka:
Chtel jsem Vas pozadat o kontakt na americkeho pravnika pana Fagana, pry Vas kontaktoval a ja bohuzel na nej nemohu sehnat kontakt. Mam pro nej pripad.Staci telefon ci mail. Moc Vam dekuji.
S pozdravem,
jiri Maska
Odpověď:
Vážený pane,
ačkoliv pan Edward D. Fagan navštívil v únoru letošního roku město Brno, osobně jsem se s ním nikdy nesetkal. Důvodem jeho návštěvy bylo podání žádosti o pomoc s dohledáním dokumentů, materiálů a záznamů, vztahujících se k zásobám, převodům, platbám, vyplacení nebo zrušení dluhopisů vydaných Landesbank für Sudetenlanden a dluhopisů vydaných Protectorate of Bohemia and Moravia. Současně s tímto podáním v Brně oslovil E. Fagan v této věci další primátory stovky velkých měst v ČR, Český národní archív, Archív České národní banky a Ministerstvo financí ČR.
Magistrát města Brna v této záležitosti komunikoval s panem Faganem prostřednictvím elektronické adresy faganinternational@gmail.com. a také písemně na adresu:
Edward D. Fagan
c/o P.O.Box 10614
Tampa
33609 Florida
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 23. 5. 2012 | Park Hvězdička
Otázka:
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, kdy začne budování parku Hvězdička na Hvězdové ulici? Předčasem jsem zjistil, že by se park měl budovat začátkem tohoto roku, ale prozatím se zde nic neděje. Plány parku vypadají velice hezky a velice se na něj s manželkou a naším nedávno narozeným synem těšíme.
Do této oblasti jsme se manželkou přistěhovali před čtyřmi lety, tehdy nás nalákala postupná proměna zdejšího problémového a zanedbaného prostředí v lepší čtvrť. Musíme říct, že proměna této oblasti se velice daří a změny jsou viditelné. Postupně v této lokalitě přibývá spoustu mladých lidí a rodin na úrovni a to dobrému pohledu na tuto čtvrť rozhodně prospívá.
Takže závěrem velice chválíme a oceňujeme proměny v této dřívé zanedbané čtvrti a těšíme se na další změny k lepšímu.
S pozdravem
René Gregr
Odpověď:
Vážený pane,
jsem rád, že registrujete změny k lepšímu v zóně na pomezí městských částí Brno-střed a Brno-sever, která je na dosah centra města, ale lidé se ji přesto raději vyhýbají. Když se na počátku roku 2008 naskytla možnost získání dotace z fondu Evropské unie na zlepšení stavu problémových obytných lokalit, vedení města neváhalo a zahájilo přípravu „Integrovaného plánu rozvoje města Brna v problémové obytné zóně města“ (IPRM), který byl nutnou součástí žádosti o dotace.
Jednotlivé projekty jsou v dané lokalitě zaměřeny na regeneraci bytového fondu, revitalizaci veřejných prostranství a také na sociální oblast. Celkové výdaje integrovaného plánu jsou odhadnuty na 450 milionů Kč, z toho způsobilé (dotované) výdaje jsou odhadovány ve výši cca 331 milionů Kč. Vlastní dotace by měla být poskytnuta ve výši cca 166 milionů Kč. Časově je IPRM rozvržen do 5 let, realizace projektů je plánována v letech 2010 až 2014.
V rámci revitalizace veřejných prostranství je hlavním projektem park Hvězdička. Tento centrální park se bude nacházet ve vnitrobloku tvořeném obytnými domy v ulicích Hvězdová, Bratislavská, Francouzská a Stará. Bude sloužit ke každodennímu odpočinku, rekreaci i pohybovému vyžití všech obyvatel okolní zástavby. Jeho nevšední a atraktivní podoba by měla motivovat zejména děti a mládež k aktivnímu trávení volného času. V této věci však byla podána námitka proti vydanému stavebnímu povolení a z tohoto důvodu nebylo proto možné zatím stavbu zahájit. To se předpokládá nejpozději v posledním čtvrtletí tohoto roku s tím, že předpokládaná doba výstavby je 8 měsíců.
Za váš dotaz a ocenění této práce vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 23. 5. 2012 | Asi to zapadlo...
Otázka:
Dobrý den vážený pane primátore,
omlouvám se, je možné, že technickou chybou se stalo, že můj dotaz kladený zde před 10 dny, 8.května, byl "ztracen v překladu", zkrátka někdy si i metoda POST ve webových formulářích zastávkuje. Ovšem nevadí. Podobný dotaz jsem kladl na bystrckou radnici, tak jej zkopíruju sem a pouze podotknu, zda byste byl ochoten mne, jako potenciálnímu voliči zodpovědět jej alespoň tak, jak jej zodpovědala paní inženárka Kubátová z bystrcké radnice. Děkuju moc, snad se tentokrát skript, který obsluhuje tento Váš webový formulář, pochlapí :-)
Tedy dotaz:
Dotaz:
1.5.2012
Dobrý večer, zajímalo by mne, jak moc jsou lidé na radnici (jak zaměstnanci-úředníci, tak politici) nakloněni netradičním způsobům své přepravy do práce. Stručně řečeno, zajímalo by mne kolik zaměstnanců a politiků používá např. kolo, in-line brusle, případně koloběžku či hit současné doby - e-kola. Stačí mne celkové číslo (buď absolutní počet, nebo v % vyjádření) - nemusíte to dělit dle jednotlivých dopravních prostředků a zahrňte, prosím, pouze pracovníky a politiky, kteří tento typ přepravy užívají alespoň 3x do měsíce. Děkuju moc za odpověď.
Ještě druhý dotaz - zda je v plánu postavit přes Údolí Oddechu cyklostezku, aby ti, kteří používají brusle na cestu do města, tak aby nemuseli jezdit MHD až ke Kamenolomu, kde se již dají v pohodě nasadit brusle a jet, ale aby se dalo použít tento (bezesporu zelený) typ přepravy již co nejblíže bydlišti pohybuchtivého občana. Ještě doplňující dotaz k cyklostezce - jaké jsou náklady (odhadem) na cyklostezku a kolik % by bylo možno získat z EU, případně, zda na tento typ infrastrukturních investic dává dotaci i Ministarstvo dopravy (pokud tedy rozvoj a provoz cyklostezek spadá přímo pod ně), případně, zda by byl ochoten přispět Magistrát Města Brna (např. v rámci programu Brno-Zdravé město) a případně, zda by projekt mohl být realizován jako PPP (Public Private Partnership), a kolik prostředků v tomto případě by bylo vhodné "najít" od soukromých investorů a zda je to v projektech tohoto typu vhodné a výhodné. Díky moc
Tomáš R.
Odpověď:
4.5.2012
Dobrý den, k Vašim dotazům: - alternativní způsoby dopravy využívá do zaměstnání cca 5 zaměstnanců úřadu,
- v Údolí oddechu již cyklotrasa vede, bohužel vzhledem k nerovnostem v povrchu na některých místech pro in-line není příliš vhodná. Pro bruslaře by byla vhodná zvláštní trasa, po které by nejezdila auta, což vzhedem k provozu po obou stranách Vrbovce není dost dobře možné. Pokud víme, zatím město Brno novou výstavbu v této lokalitě neplánuje,
- co se týká možností získání dotací a financování výstavby cyklostezek Vám podá fundované informace na odboru dopravy MMB, a na odělení implementace evropských fondů.
Ing.Eva Kubátová, vedoucí odboru životního prostředí a dopravy
Odpověď:
Dobrý den, pane Ruprechte,
váš dotaz určitě nikam nezapadl, jen odpovídám postupně a také jak mi čas dovolí. Ve svém emailu se zajímáte o alternativní způsoby dopravy na radnici a také vám leží hodně na srdci cyklostezka přes bystrcké Údolí oddechu. I další vaše dotazy se točí kolem budování cyklostezek ve městě Brně.
Pominu-li skutečnost, že doprava do zaměstnání, tedy i na radnici, je ryze soukromou záležitostí každého zaměstnance či úředníka, přece jen vám určité orientační informace poskytnout mohu. Letmým pohledem na nádvoří Nové radnice na Dominikánském náměstí lze aspoň odhadem určit počet milovníků cyklistiky. V těchto dnech, také v návaznosti na pěkné téměř letní počasí, zde bývá denně zaparkována i desítka jízdních kol, rozhodně to však neznamená, že by ostatní sportu a zdravému pohybu neholdovali. Přece jen požadavky na oblečení a vzhled úředníka nejdou ideálně ruku v ruce s cyklistickým dresem a helmou. Známým uživatelem a propagátorem cyklistiky a e-kola je například náměstek primátora Ladislav Macek, který užívá tento způsob dopravy opravdu poměrně často. Zda někdo jezdí na Magistrát na koloběžce či in-line bruslích opravdu nevím, ale jsem přesvědčen, že bych se to velmi záhy dozvěděl.
Zajímáte se dále také o cyklostezky ve městě Brně, zvláště pak v blízkosti svého bydliště. Z hlediska Územního plánu města Brna, dle výkresu D2 – Koncepce cyklistické dopravy (1994) je v ulici Údolí oddechu vedena výhledová trasa pro cyklistickou dopravu. Trasa v této stopě byla rovněž potvrzena „Generelem cyklistické dopravy na území města Brna“ (zpracovatel ADOS, Ing. Jebavý, 2009). Vedení cyklistické trasy je předpokládáno po stávajících zpevněných komunikacích, v základním systému cyklotras na území města se jedná o rekreační doplňkovou trasu, tzn. trasu nižšího významu. Kdy dojde ke konkrétní realizaci vám však v tomto okamžiku nedokážu sdělit, bude to závislé zejména od finančních možností.
K vašim dalším dotazům uvádím následující. Na území Jihomoravského kraje podporuje výstavbu a technické zhodnocení cyklostezek Regionální operační program Jihovýchod. Konkrétně se jedná o část tohoto dotačního zdroje (tedy tzv. oblast podpory) s označením 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Z této oblasti podpory realizovalo město Brno v minulých letech dvě etapy rozvoje cyklistických stezek na území města Brna. Aktuální míra dotace je zde 85 % ze způsobilých výdajů projektu – tedy těch, které tento dotační zdroj financuje.
Vyčíslení průměrných nákladů na 1 km cyklostezky je nicméně velmi složité. Výše nákladů závisí například na složitosti terénu, ve kterém je cyklostezka realizována, druhu povrchu cyklostezky, zda je nutné realizovat např. lávku přes vodní tok nebo komunikaci, přeložky inženýrských sítí, výkupy pozemků od právnických nebo fyzických osob atd. Například celkové náklady aktuálně realizované cyklostezky Renneská – Kšírova (celková délka téměř 1,7 km) budou přibližně 12 mil. Kč. Součástí této stavby je také veřejné osvětlení. Náklady na 1 km cyklostezky činí tedy v tomto případě cca 7 mil. Kč.
Město Brno v posledních letech zvýšilo tempo při realizaci opatření pro cyklisty a uvedlo do provozu nové značené úseky cyklotras a cyklostezek, většímu nárůstu počtu „cyklokilometrů“ ale brání zejména neúměrné finanční požadavky majitelů pozemků. Přitom každý rok jsou na cyklostezky v rozpočtu města vyčleněny finanční prostředky a ani v jednom roce se částku nepodařilo vyčerpat kvůli přemrštěným požadavkům vlastníků pozemků. Stále určitou novinkou je pro někoho v jihomoravské metropoli nové dopravní značení. Objevují se řešení cyklodopravy, při němž jsou využity moderní prvky dopravního značení – např. víceúčelové jízdní pruhy, piktogramový koridor pro cyklisty nebo prostor pro cyklisty na křižovatkách. Vznik cyklopruhů je nejen světový trend, ale současně varianta rychlejšího a také výrazně levnějšího řešení.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 21. 5. 2012 | Trolejbusy, zvýšení kapacity
Otázka:
Dobrý den,
Brno trpí chronickým nedostatkem kapacitních kloubových trolejbusových vozů. Přitom i značná část sólo vozů silně zastarává a provádí se na nich náročné generální opravy. V republice se přitom vyřazují mnohé kloubové trolejbusy 15Tr.
Dopravní podnik se údajně brání jejich nákupu, neboť by to v očích veřejnosti nevypadalo dobře. Jde přitom o naprosto nesmyslný krok. Brno se přirozeně musí soustředit na maximální nízkopodlažnost vozového parku. Přesto - kdyby se nakoupily vyřazené kloubové trolejbusy 15Tr, provedla se na nich ta stejná oprava, jaká se provádí na krátkých 14Tr a tyto krátké trolejbusy byly naproti tomu vyřazovány stylem kus za kus, poměr nízkopodlažních a vysokopodlažních strojů by se nijak nezhoršil, ale za příjemné peníze (vlastně jen za rozdíl nákladů na GO krátkého a dlouhého trolejbusu) by se získal značně kapacitnější stroj. Takových je přitom na páteční lince 25/26 totální nedostatek.
Z jakého důvodu se takto ekonomické možnosti zvýšení přepravní kapacity dopravní podnik a potažmo i město brání?
O plánovaném nákupu vozů 21Tr vím, avšak ten nijak neřeší problém nedostatku kloubových vozů v Brně.
Odpověď:
Dobrý den, pane Novotný,
Dopravní podnik města Brna je hlavním dopravcem v brněnské městské hromadné dopravě a v současné době provozuje dopravu na 13 tramvajových, 49 městských autobusových a 13 trolejbusových linkách v Brně a okolí, přičemž všechny linky jsou od roku 2004 plně zapojeny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Určitě není bez zajímavosti, že brněnské trolejbusová síť je největší v Česku a tramvajová druhá největší hned po té pražské. Není také bez zajímavosti, že tehdy moderní trolejbusy vyrazily do brněnských ulic už v roce 1949. Brno bylo přitom jediné město v bývalé ČSSR, kde byla budována trolejbusová síť jako doplněk tramvajové a trolejbusy se začaly zavádět do nově vystavěných sídlišť. Myslím, že stačí jen připomenout například Kohoutovice, Bystrc či Vinohrady.
Současná nepříznivá ekonomická situace zasáhla všechny, Dopravní podnik města Brna nevyjímaje. I když v letošním roce hospodaří s částkou o 69 milionů korun vyšší než v loňském roce, přesto je to asi o 100 milionů korun méně, než by skutečně potřeboval. Stoupající ceny pohonných hmot, energií a materiálu také zcela neplánovaně zakrojují do finančního hospodaření.
Vážený pane,
nedostatek kapacitních nízkopodlažních kloubových trolejbusů znají zejména cestující na páteřních linkách 25/26, kteří míří do bohunického kampusu či do fakultní nemocnice. Stejně tak je známou skutečností, že nákup těchto nových trolejbusů neodpovídá potřebě, což bylo způsobeno zejména větším nákupem tramvají. Jejich pořizovací cena je totiž vyšší než u ostatních trakcí, ale jejich obnova se dlouhá léta hodně podceňovala. U trolejbusů se nyní objevila levnější možnost na částečnou obnovu trolejbusového parku nákupem starších nízkopodlažních vozů, které po rekonstrukci mohou ještě zhruba dalších deset let sloužit. Přitom nákup a rekonstrukce vozu je v úrovni poloviční ceny při pořízení nového trolejbusu. Bohužel na trhu starších trolejbusů jsou pro rekonstrukci vhodné pouze krátké trolejbusy, které sice pomohou omladit vozový park, ale neřeší nároky na vysokokapacitní vozidla.
V letošním roce stojí DPMB před nelehkým úkolem najít rezervy a finanční prostředky pro budoucí nákupy dopravních prostředků. Toho bude muset dosáhnout efektivnějším hospodařením, a proto také upřednostňuje alternativní cesty modernizace a obnovy vozového parku. V případě trolejbusů se tak v současné době jeví jako efektivnější nákup nízkopodlažních použitých trolejbusů 21 Tr z dopravních podniků ve městech, která měla větší štěstí při čerpání dotací na obnovu vozového parku. Vzhledem k pořizovací ceně, splnění kritéria nízkopodlažnosti a schopnosti provést modernizaci vlastními kapacitami je to pro město Brno výhodné, i když ne na 100 % ideální. Trolejbusy 21Tr skutečně neřeší kapacitní problémy na linkách 25 a 26, ale slouží především jako ekonomická náhrada dosluhujících trolejbusů 14Tr, jejichž věk je v některých případech vetší než 20 let. Řešení kapacitních problémů na linkách 25 a 26 a odstranění částečného vypravování kloubových autobusů na tyto linky by měl být řešen nákupem nových kloubových trolejbusů, které však z ekonomických důvodů budou pořízeny nejdříve v roce 2013.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Pá 18. 5. 2012 | Likvidace brněnské hudební a kulturní scény
Otázka:
Vážený pane primátore,
po zprávách kolem rušení opery v Brně, jsem zůstával klidným. Byl jsem si totiž vědom toho, že opera se týká lidí, které se obecně řadí do kategorie "ti správní a slušní". V případě hudebního klubu Fléda, už si ale jistý nejsem. Scénář, který lze z celé akce vysledovat má spíše prvky řízeného likvidačního zásahu. Už jsem si zvykl, že generační střet často vyplývá ze zapomnění starších, jaké to vlastně bylo, když byli mladí oni. Stejně, jako zde obhajujete fasádu (která je teda i dle mého, a nejen mého, názoru velmi nepovedená) objektu naproti hlavnímu nádraží, měli by představitelé městské části rozumět i vývoji v kulturní produkci, a tedy i pestré nabídce klubu Fléda. Koneckonců např. vystupující PSH si zasloužili uznání od literárních kritiků a odborníků. Poukazovat na pokleslost kulturní scény je stejné, jako opírat se do Beat Generation, o které se dnes v literatuře běžně učí.
Rušením hudebního klubu Fléda (ano, všichni rozumíme že omezení "hlučnosti" vede k likvidaci) posuneme Brno na úroveň malého bezvýznamného města. Přitom je třeba nezapomínat na vysoký počet studentů v Brně. Bez nich by Brno nebylo tím, čím je.
Mimo toto všechno mě ale děsí ještě jiná věc. Ulice Štefánikova a Palackého jsou nejšpinavějšími a nejohyzdnějšími částmi Brna. Mluvím-li o špíně, mám na mysli, všechny ty herny, bary s automaty, nevěstince a podobně. Fléda ještě nikomu život nezničila. Tyto herny už jich ale zničili velmi mnoho. Nemyslí-li radnice na studenty (kterým jsem ještě nedávno byl), ať alespoň myslí na děti a mladé rodiny. Dokážete si představit neštěstí matky, jejíž syn usedne (velmi často už navěky) k automatům a pomalu si tam zničí život svůj i její? Já bych se potom takové ženě do oči podívat nedokázal. Přitom znám spoustu slušných lidí (mých vrstevníků i dalších; je mi 28), kteří si u automatů pod vidinou štěstí zničili své životy a osudy svých rodin.
Prosím Vás proto, převezměte iniciativu v této věci. Místní zastupitelé a radní jsou evidentně zcela nekompetentní. Nevím, na koho jiného bych se měl obrátit. Velmi si vážím toho, co pro Brno a nás občany děláte (obnova všemožných prostranství v Brně, ale i navrácení Komety do extraligy atd.) a jsem si jist, že stejně tak jako mně, tak i Vám na osudu, prestiži a kvalitě života v Brně záleží. Prosím Vás proto, vyčistěte ulici Palackého a Štefánikovu od hnoje (kvůli kterému se vždy s dětmi ulici vyhýbám) a ponechte na ní kulturu (Městské divadlo, Starou pekárnu, Flédu a další smysluplná kulturní zařízení). Vím, že Vy jediný jste schopný a ochotný nám pomoci.
Prosím Vás proto, pamatujte na nás.
Předem Vám za Vaši pomoc děkuji a přeji hodné úspěchů až už v osobním, tak politickém životě!
Martin Novotný s rodinou, Brno
Odpověď:
Vážený pane Novotný,
velice si vážím vašeho názoru a taktéž děkuji za přání a vyjádřenou podporu. Jsou věci, na kterých se myslím beze všeho shodneme (např. že hudební klub Fléda je oblíbeným tradičním místem nejen Brňanů, ale i pojmem na klubové scéně v celorepublikovém měřítku), jsou ale současně i otázky, o kterých se bude vést diskuse a hledat „dobré“ řešení. Rozhodně se ale neztotožňuji s mediálnímu titulky typu „likvidace brněnské hudební a kulturní scény“.
Byl bych velice rád, kdyby po tom všem, co bylo i pod vlivem emocí publikováno, a to mnohdy zcela nesprávně, převážil nyní věcný přístup s tím, že si osobně nedovedu představit, že by klub Fléda zmizel z brněnské kulturní mapy. Co tedy bude nyní následovat? Příští týden se setkám s panem Starou. O čem spolu budeme mluvit ale nemohu předjímat, neboť o schůzku požádal pan Stara. Rada města Brna se na některé ze svých dalších schůzích bude zabývat návrhem novely obecně závazné vyhlášky č. 12/2011 o regulaci veřejné produkce hudby v pohostinských zařízeních a restauračních zahrádkách. Předpokládám pak, že Zastupitelstvo města Brna bude projednávat tento návrh novely na svém červnovém jednání. Jak jsem již uvedl médiím, pokud by se tato vyhláška měla negativně dotknout klubu Fléda, podám návrh na vyřazení čísla popisného domu, kde Fléda sídlí, z této vyhlášky.
Vážený pane,
rozhodně není možné zapomínat na vysoký počet studentů, bez nichž by Brno nebylo tím, čím je. Rozumím ale také tomu, že se lidé, žijící v bezprostředním okolí, chtějí vyspat, aniž by je opakovaně rušila zvýšená hladina decibelů či rozveselé hlasy v alkoholickém opojení. Pokud hodnotíte ulici Štefánkovu a Palackého jako nejšpinavější a nejohyzdnější, myslím si, že se v Brně bohužel najde ještě pár dalších ulic, které jim silně konkurují. Neplatí však přímá úměra, nebude-li Fléda, přibude gamblerů, protože jak jinak by trávili volný čas. Je třeba si uvědomit, že patologické hráčství je závislost jako každá jiná a ovládne člověka na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. V rámci moravské metropole se snažíme regulovat hazard, opět ale je zakořeněna mylná představa, že pokud nebudou herny, nebudou hráči a problém vymizí. Opatření v tomto směru musí jít nejen cestou regulace počtu heren, ale také cestou prevence na úrovni rodiny, školy či společnosti, která v konečném účtu představuje mnohonásobně nižší náklady než důsledky. .
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 16. 5. 2012 | Dodržování vyhlášky omezující alkoholismus
Otázka:
Vážený pane primátore,
obracím se na Vás jako na vrchního velitele Městské policie Brno. Chci urgovat, abyste ze své funkce zajistil dodržování obecně závazné vyhlášky SMB o zákazu popíjení alkoholu na veřejných prostranstvích, která vstoupila v platnost z rozhodnutí zastupitelstva již v roce 2010.
Zejména mi jde o lokalitu tzv. "pátého nástupiště" u Hlavního nádraží, kde dennodenně od ranních hodin stojí opilci. Prakticky každý den dojíždím vlakem a mohu Vám tedy sdělit, že mne (a myslím, že nejsem sám) to obtěžuje, především pak teď na prahu léta.
Vyhlášky řešící tuto problematiku jsem si pozorně přečetl a mám za to, že sankcionování požívání alkoholu v lokalitě pátého nástupiště je možné.
Pokud by se těmto lidem bez milosti každý den udělovala správní pokuta, myslím, že by si tuto činnost velmi rychle rozmysleli, anebo se alespoň přesunuli z územního obvodu MČ Brno-střed na periferii města.
Velice Vám děkuji za adekvátní reakci.
Mgr. Michal Nový
Odpověď:
Vážený pane Nový,
děkuji Vám za dotaz i podnět. Úvodem mi dovolte konstatovat, že dodržování obecně závazné vyhlášky č. 5/2010 o zákazu požívání alkoholu na veřejných prostranstvích je jednou z priorit Městské policie Brno. Strážníci se na tento typ přestupku zaměřují denně, a to jak při cílených preventivních kontrolách, tak v rámci běžné pochůzkové činnosti.
Vážený pane,
stejně jako Vy jsem si vědom toho, že s letními měsíci je zapotřebí tuto činnost ještě zintenzivnit a stejné zadání obdržela i městská policie. Snad budou dostatečně ilustrativní následující čísla. Jen v letošním roce (údaj k 15. 5. 2012) strážníci v Nádražní ulici a jejím okolí provedli 2 919 kontrol, což představuje v průměru přes dvacet kontrol Nádražní ulice každý den, z nichž podstatná část zahrnuje i kontrolu Vámi zmiňovaného pátého nástupiště. Navíc se přímo na prostory nádraží, a tedy i „problematické lokality pátého nástupiště“ zaměřují také cílené kontroly takzvaných celoměstských jednotek MP, tedy mimo jiné Jednotky psovodů a Jednotky operativního zásahu. V letošním roce bylo jejich výsledkem činnosti několik osob převezených pro silnou podnapilost na protialkoholní záchytnou stanici, na místě řešili také celou řadu dalších přestupků.
Za Váš dotaz a zájem o bezpečnost a dodržování pořádku ve městě Brně vám ještě jednou děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
St 16. 5. 2012 | Prodej obecních bytů
Otázka:
Vážený pane primátore,
nevím kolik spoluobčanů v Brně to cítí tak jako já, že si nemůžeme odkoupit obecní byt do osobního vlastnictví. Vím, že dosavadní prodej bytů měl svůj vývoj. První obecní byty byly prodány z dnešního hlediska za směšnou cenu - zřejmě byty (určené k převodu) byly vytypovány tak, aby to vyhovovalo těm, kdož o tom rozhodovali (Ti už jsou asi nepostižitelní a finančně zabezpečeni). Dnes se nám vyhrožuje, že byty budou prodány za tzv. tržní hodnotu.
Nevím jak Vy to vidíte, ale já ve svém bytě bydlím 50 let a platím čím dál vyšší nájem. Teď mám možná v budoucnu možnost si byt odkoupit za tržní hodnotu?
Není to podvod na poctivého občana? Ti, kdož měli štěstí a mohli si koupit byt za symbolickou cenu - to vlastně vyhráli a přišli si např. dalším prodejem na velké peníze. Myslím si, že je tu pravá doba, kdy někdo (skupina nespokojených občanů) dá k soudu proč jedni si mohli koupit byt za malou cenu a jiní ne - pozdější převody se proveli za nehorázné ceny jen na základě stížností EU.
Podívejte se do Prahy tam prodali takřka všechny obecní byty - proč tak tomu není i u nás?
Proč se nezohlední v ceně převodu bytu jak dlouho tam nájemník dosud bydlel a poctivě platil nájem?
Je to administrativní chyba vedení města, které nic už nechce řešit - asi si svoje byty už výhodně převedli - je to prostě svinstvo do nebe volající.
Nikdo asi dosud neprovedl šetření a kontrolu jak se vybírali byty (domy) určené k prodeji ve vztahu k zainteresovaným odpovědným funkcionářům města - po politické stránce či po stránce případné finanční mafie.
Věřím, že se vám to podaří napravit a udělat rozhodné kroky.
Eva Zelná - Botanická ulice
Odpověď:
Vážená paní Zelná,
Zastupitelstvo města Brna svými usneseními postupně do roku 2002 stanovilo seznam bytových domů doporučených k prodeji. Z původního počtu cca 52 tisíc bytů se tak prodej dotýkal zhruba poloviny. Město Brno se nemůže zbavit celého svého bytového fondu, přestože při výhodnosti prodejních cen a pokračující liberalizaci nájemného je na samosprávné orgány města vyvíjen tlak snad od všech nájemníků v domech, které k prodeji určeny nebyly. Domy, které jsou uvedeny na seznamu domů doporučených k prodeji, budou postupně doprodány za ceny stanovené v souladu s Pravidly prodeje, o žádné změně v metodice se neuvažuje. Vše potřebné se můžete dozvědět na stránkách města www.brno.cz, v oddílu Bytového odboru MMB.
Dochází-li k doplnění seznamu domů doporučených k prodeji, který byl finalizován v roce 2002, činí se tak po individuálním prověření předmětných domů. Nejdříve poskytne doporučující stanovisko zastupitelstvo městské části, následně jsou žádosti projednávány v orgánech samosprávy statutárního města Brna, tedy v komisích bydlení a majetkové RMB, v Radě města Brna a definitivní rozhodnutí je v kompetenci Zastupitelstva města Brna. Pokud by některý z 55 zastupitelů města Brna mohl být v rozhodované věci ve střetu zájmů například tím, že v projednávaném domě bydlí, má povinnost tuto skutečnost při projednávání oznámit. Zastupitelé, kteří jsou spjati s projednávanou věcí, o ní nehlasují. Město Brno jako veřejnoprávní korporace má stejná vlastnická práva jako každý jiný subjekt, rozhoduje o případném prodeji svého majetku zcela suverénně v souladu s platnou legislativou, tedy především Zákonem o obcích. Prodej majetku města tedy není nárokovatelný, není zásluhou za placení nájemného a je zcela v kompetenci Zastupitelstva města Brna.
Dle Pravidel prodeje bytových domů jsou ve prospěch nájemníků uplatňovány slevy v takovém rozsahu, že dům je prodáván za 40 % své tržní hodnoty, k tomu je dále poskytována úhrada nákladů na opravu domu do výše 40 % kupní ceny připadající na dům. Doposud bylo prodáno více jak 21 tisíc bytových jednotek, protože však město neplánuje prodej veškerého svého bytového fondu, nelze uspokojit všech původních 52 tisíc nájemců městských bytů. Chápu, vážená paní Zelná, že Vás může mrzet, pokud předmětem privatizace nebude dům, ve kterém bydlíte. Nemyslím si však, že Vás to opravňuje k tomu, abyste pouze na základě svých emocí, bez jakýchkoliv důkazů, osočovala kteréhokoliv zastupitele z mafiánství, protekcionalismu či nekompetentnosti apod. Tak jako Vy, tak i většina z 370 tisíc obyvatel města Brna neměla možnost si za zvýhodněných podmínek zprivatizovat něco z veřejného majetku, přesto bych to nepřisuzoval žádnému zločinnému spiknutí, ale spíše nedostatku štěstí v této oblasti. V případě dalších dotazů, týkajících se bytového fondu, se obracejte přímo na resortního náměstka primátora Ing. Olivera Pospíšila.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Út 15. 5. 2012 | tramvajová trať do Líšně
Otázka:
Dobrý den,
můj dotaz směřuje na plánované prodloužení "šaliny" ze Stránské skály nahoru k depozitáři historických vozů nebo do blízkých míst. Samozřejmě chápu, že prioritou by měla být tram. trať ke Kampu, leč tram. trať do Líšně má jistou a nezanedbatelnou přidanou hodnotu. Každoročně se převáží tam a zpět několik historických vozů mezi "Muzeem MHD" (což je onen depozitář) a vozovnou Medlánky. Za tento převoz se platí nemalé částky firmě APB Plzeň. Z převoz těchto vozů. Kdyby ovšem došlo k propojení vozovny Medlánky a tímto depozitářem po kolejích, nemusel by DPMB platil ony poplatky za převoz. Když mají šaliny vlastní kola. Tak proč je nevyužít? Nechcete, jako primátor, více "zatlačit na pilu", jak se říká? Přijde mi, že když se má něco postavit v Praze, je to hned. To jenom v Brně vše trvá neuvěřitelně dlouho (nové hlav. nádraží, šalina do Bystrce, do Líšně, na Lesnou,...). Ony by na to byly peníze, kdyby si Brno určilo tuto důležitou část rozvoje za svou prioritu. Zkuste se zasadit o zrychlení těchto důležitých staveb ve městě.
Odpověď:
Vážený pane,
„tlačím na pilu“ opravdu jak se dá, ale doba zejména ekonomicky není příznivá. Město Brno každý rok hospodaří s výdaji v objemu přibližně 14 miliard korun. Jen vinou ekonomické krize ale poklesly v posledních letech jeho daňové příjmy meziročně o miliardu korun a tento neuspokojivý stav stále trvá. Nyní hrozí, že Brno bude ročně přicházet o další stovky milionů korun v rámci novely zákona o rozpočtovém určení daní z dílny ministra financí Miroslava Kalouska. To zasáhne nejen chod města a jeho městských částí, ale také občany, denně dojíždějící do Brna za prací, za kulturou, sportem, službami a dalšími aktivitami, na které směřují peníze z městského rozpočtu. Omezení budou muset přijít i v oblasti investic.
Jen pro vaši informaci, Rada města Brna již na své schůzi 17. března 2009 vyslovila souhlas se zpracováním investičního záměru „Rekonstrukce tramvajové trati Stránská skála – Líšeň“. Tento materiál řeší obnovení 2,7 km tramvajové trati mezi Stránskou skálou a areálem depozice Technického muzea v Brně v MČ Brno-Líšeň tak, aby mohla sloužit pravidelnému tramvajovému provozu MHD v Brně a současně umožňovala využití technickým muzeem k předvádění a přísunu a odsunu vystavovaných kolejových vozidel. Současně v lokalitě, o které společně hovoříme, probíhá rozsáhlá výstavba obytných domů a tak by rekonstruovaná trať obsluhovala jak nové obytné soubory, tak by současně i odlehčila páteřní trať linky č. 8, která vede přes Vinohrady do Líšně. Rada města Brna na své schůzi dne 16. listopadu 2009 schválila tento investiční záměr a zařadila jej do operativního plánu investic. V roce 2009 byly vyčísleny investiční náklady na tuto akci ve výši 365 milionů korun.
Stručně řečeno – téměř vše je k realizaci připraveno, s výjimkou peněz. Investiční záměr by se musel nyní zařadit z operativního plánu investic do závazného plánu investic s rozpočtovým opatřením. Dalším problémem jsou úseky trati a pozemků pod tratí, které jsou ve vlastnictví Technického muzea Brna. Tento problém je však řešitelný, například smlouvou o smlouvě budoucí o prodeji předmětné trati a pozemků městu Brnu. Možná je i varianta dlouhodobého pronájmu, převyšujícího předpokládanou životnost železničního svršku, tedy cca 30 let.
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 7. 5. 2012 | Multikulturní sociální centrum - Kamechy
Otázka:
Dobrý den, pane primátore,
chtěla bych se Vás zeptat na projekt,který se má začít realizovat v tomto roce, respektivě od příštího měsíce května. Jedná se o Multikulturní sociální centrum, které se má začít stavět na novém sídlišti Kamechy mezi Bystrcí a Žebětínem.O tomto projektu jsem se dočetla v časopise Bystrčník,nikde jsem o této informaci neslyšela a proto mě to velmi překvapilo. Zajímalo by mě, co je pravdy na tom, že by se do tohoto centra měli přestěhovat, cituji, "skupiny sociálně slabé a vyloučené". Tedy lidé, kteří nerespektují základní pravidla společnosti, viz. oblast Cejl. Je pro mě záhadou, že tito lidé by se měli přestěhovat do lokality jako jsou Kamechy, která je "lepší" lokalitou, tím myslím, že jsou tady dražší byty a žijí zde lidé nepatřící k výše uvedené skupině. Podle mého názoru by mohla značně stoupnout kriminalita v této oblasti.
Mohla bych Vás poprosit o bližší informace k tomuto vychvalovanému projektu.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Šrámková
Odpověď:
Dobrý den, paní Šrámková,
obávám se, že jste se stala obětí „aprílového žertu“ magazínu Bystrčník, který vydává občanské sdružení Horní náměstí. Stručně řečeno: výstavba žádného Multikulturního centra Kamechy, kam by se stěhovali sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé z problematických lokalit, se nepřipravuje.
Média jsou v současném světě ústředním zprostředkujícím činitelem, a tedy i nástrojem k přenosu zájmových sdělení. Téměř všichni sledujeme televizi, posloucháme rádio, čteme noviny a časopisy, brouzdáme v „síti sítí“. Média tak hrají zásadní vliv na vytváření společenského povědomí a mínění a proto se ne nadarmo označují za sedmou velmoc tohoto světa. Svou sílu a moc, jak pozitivní, tak i negativní, ukázaly již například v průběhu známých světových vojenských konfliktů či válek – viz. válka ve Vietnamu v letech 1965-1975. Rada číslo jedna tak zní: vždy je třeba zjistit, kdo informaci zveřejnil a jaké cíle tato zpráva sleduje! V tomto případě se zjevně jedná o satirický podtext, jak je ale vidět, ne všem tato zpráva může připadat humorná.
Jak jsem tedy již uvedl v úvodu – nechystá se žádná výstavba Multikulturního centra pro sociálně nepřizpůsobivé občany v lokalitě Kamechy. Pro vaši informaci, v současné době jedná Městská část Brno – Bystrc o vybudování střediska volnočasových aktivit v obytném souboru Kamechy, ve kterém by působil například Junák, Klub maminek, případně další subjekty, pracující s dětmi a mládeží. Jednání v této věci probíhají např. s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna o plochách, které by mohly být v souladu s Územním plánem pro tento záměr využity. Plochy, které nejsou v majetku investorských firem, které staví obytný soubor, jsou beze zbytku určeny pro školské účely a také zeleň.
Vážená paní,
je mi líto, že jste se stala obětí mystifikace ze strany redakce magazínu Bystrčník, který se ve svém podtitulu „pyšní“ vyjádřením, že „chce být otevřeným prostorem pro každého, kdo má co říci k dění v Bystrci a k souvislostem“. Ve skutečnosti ale není žádný důvod k obavám. A to je dobrá zpráva!
Za váš dotaz vám děkuji.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Po 7. 5. 2012 | Pane primátore
Otázka:
jako velitele městké policie se Vás ptám,Vašich podřízených se ptát jak jsem zjistil je zbytečný!
Potřebuji vysvětlit jak si mám přivézt materiál k zákazníkovi v Pelicově ulici.Zastavil jsem v zaplněné ulici na chodníku odnesl si materiál asi na deset minut a odjel,až u Slavkova když jsem kvůli dešti zapnul stěrače uviděl nějaký papírek,myslel jsem si že je to reklama do erotického podniku,ale raději jsem zastavil a zjsistil,že ne.V Praze,v Hodoníně,v Kyjově jak jsem si mohl všimnout reklama do bordelu za stěrač od městká policie na boční okno u řidiče,aspoň se to neplete a každý si toho všimne.Již uvedených městech je nepsané pravidlo,že nechají řemeslníky vyložit materiál a často ještě poradí.V Brně jsem se setkal s arogancí vašeho pracovníka na úřadě.Proto se ptám jak mám v Pelicově ulici se nastěhovat k zákazníkovi kde jsou parkovací místa plné a je štěstí blízko najít místo na chodníku.Událost se stala 19.dubna.20. dubna vaši pracovníci odtahovali dvě auta (ten chaos a zmatek co umí udělat,někdy se běžte podívat ukázka lidské ...),ale již ten den je auta parkující na chodníku nezajímala,asi 60 aut,zákazník bydlí na začátku já parkoval na konci,asi měli splněný plán práce.Proto se Vás ptám jak v Pelicově ulici,kde jsem díky své odvedené práci získal další zakázky jak si mám nastěhovat k zákazníkovi materiál.V Praze to neni problém,jak jsem při placení pokuty v Brně je a vysvětlit Vašim podřízeným situaci je ztráta času.Prý si mám zajistit někoho kdo pakovací místo zajistí,boxer Konečný je drahý a určitě nemá čas.Pro to vás žádám o radu jak se mám nastěhovat k zákazníkovi.Děkuji za inteligentní radu pitomosti jsem již slyšel od Vašich podřízených. S pozdravem:j.Ingr
Odpověď:
Vážený pane,
před několika málo dny jste se na mne obrátil jako na velitele Městské policie Brno. Ve svém emailu jste neskrýval rozčarování z udělené pokuty za parkování na ulici Pellicova v Brně. Děkujete mi již dopředu za „inteligentní radu“ s ironickým dovětkem, že pitomostí jste již slyšel od mých podřízených dost.
Určitě nejsem rád, pokud turista, návštěvník či ve vašem případě podnikatel odjíždí z moravské metropole s negativními zážitky. Na druhou stranu, právě v roli velitele Městské policie Brno, musím trvat na dodržování pravidel, včetně zajištění dopravní obslužnosti a bezpečnosti.
Ulice Pellicova je jednosměrná, nedávno zrekonstruovaná a přesto, že se nachází v centru města, je z větší části obytnou zónou. V obytné zóně je podle §39 odst. 5 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích stání dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Parkoviště jsou zde označena správně a stavební řešení ulice je rovněž řádně provedeno. Vzhledem k nadměrnému zájmu o parkování podávají obyvatelé Pellicovy ulice množství podnětů k aktuálnímu řešení stavu v dopravě, a proto je ulice nepravidelně, ale často kontrolována hlídkami několika útvarů Městské policie Brno.
Obecně, moravská metropole Brno, stejně jako jiná velká města, trpí nedostatkem parkovacích míst. Tento dlouhodobý problém je způsoben nárůstem počtu vozidel po roce 1989, což se obzvlášť projevuje v historickém centru města nebo na sídlištích. To však v žádném případě neopravňuje řidiče k porušování zákona už vzhledem ke skutečnosti, že na parkovací místo není nárok.
Pokud tedy mohu něco doporučit pro řešení podobných situací – v případě každé nové zakázky je možné stanovit jako jednu z podmínek zajištění parkovacího místa ze strany objednatele. A přesné informace z daného místa také mohou hodně pomoci – parkoviště v Pellicově ulici nebývají zcela zaplněna v době od 7 hodin do cca 8,30 hodin, proto by se každý přepravce a dodavatel zboží měl snažit přivézt zákazníkům materiál sem právě v tomto uvedeném časovém horizontu.
Za váš dotaz vám děkuji.
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Vážený pane,
znovu jsem si přečetl vaši opakovanou žádost, respektive dotaz, jak si máte jako živnostník v Pellicově ulici nastěhovat materiál k zákazníkovi, když je ulice plná a je problém zaparkovat i na chodníku. Současně mě tak trochu obviňujete, že zametám problém pod koberec a hájím své podřízené.
Ve své předchozí odpovědi jsem vám myslím vyčerpávajícím způsobem odpověděl a jsem přesvědčen, že nemůže nikoho snad ani překvapit, že jako vrchní velitel Městské policie Brno trvám a jsem přímo povinen trvat na dodržování zákona. Být benevolentní za parkování na chodníku, kudy nemohou procházet pěší, pominu-li předpisy, není jen o toleranci či přísnosti strážníků MP, ale také o určitém sobectví parkujících. Příklad? Není to tak dlouho, co jsem odpovídal na dotaz jinému občanovi města Brna, který nebyl spokojen právě s parkujícími auty na chodníku v ulici Pellicova, kudy denně vodí své děti do mateřské školky, a to mnohdy za situace, kdy řidič dokonce nechá běžet motor svého vozu.
Ale zpět k vašemu konkrétnímu problému. Znovu opakuji nejoptimálnější variantu řešení, kdy při sjednávání zakázky a podmínek její realizace je bezpochyby možné dojednat s objednatelem také zajištění parkovacího místa. Každý majitel nemovitosti v místě může také požádat o zřízení vyhrazeného parkovacího stání. To však vyžaduje administrativní vyřízení u příslušné městské části a vyplatí se zejména při časově rozsáhlejší akci, neboť vyhrazené parkovací stání je kromě jiného zpoplatněno. Navážet materiál je určitě také vhodnější v době mimo špičku.
Co říci závěrem? Ve svém dopise argumentujete přístupem strážníků v pěší zóně v Praze a naznačujete, že za předpokladu, kdy stejný zákon platí v Brně i v Praze, bude problém asi někde jinde? Sice mi to trochu připomíná školní léta, kdy děti argumentují odpověďmi typu „já jsem dostal trojku, ale Honza má pětku“, ale odpovím vám otázkou. Je v pořádku, že strážníci MP Brno dodržují své povinnosti v rámci zákona? Zkuste si na ni z úrovně vrchního velitele městské policie odpovědět sám.
S pozdravem
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna