Otázka:
Dobrý  den  pane  Onderko.Včera  jsem  byl  platit  popelnice  a  jaké  bylo  mé  překvapení ,  že nemohu  platit  kartou.Myslím  si ,  že 25  let  po  revoluci  státní  sektor  není  malý   soukromník  ,  který  nemůže  brát  karty.  Přeji  Vám  pane Primátore  hezký  den. S  pozdravem  Tomáš  Svoboda  občan  města  Brna
Odpověď:
Vážený pane Svobodo,
 
Váš podnět, za který Vám děkuji, prověřuje město nejen z pohledu logistického umístění terminálu (v určitém období v roce je otevřeno až 9 pokladních míst), z pohledu potřebného obratu (v druhé půli kalendářního roku jsou výběry na poplatku na pokladně řádově v tisícikorunách, přičemž zdaleka ne všichni plátci na pokladně chtějí platit kartou), ale zejména z pohledu daňového řádu, podle kterého se správa poplatku, jakož i jeho placení řídí. Místní poplatek je daní a při jeho správě musí správce postupovat v souladu se zásadami řádného hospodáře a dobré správy.
 
Pro bližší vysvětlení: při platbě platební kartou nepřijde částka na účet správce daně v plné výši (poplatky bance), tzn. že by město muselo dotovat/dorovnávat daně poplatníkům, a to v momentě přijetí platby od každé transakce, aby předpis u jednotlivých poplatníků se rovnal úhradě. V  podstatě by město samo sobě plnilo příjmovou částku rozpočtu. Tím by magistrát města Brna, jako správce daně, porušil zásady daňového řízení, tedy zásady dobré správy a řádného hospodáře. Praxe finančních úřadů je taková, že úhradu daní není možné nikde provést platební kartou. „Obchodník“ může navýšit cenu služby či zboží o poplatky, které požaduje banka za zřízení/zapůjčení platebního terminálu, a tak ho poskytnutá služba nestojí žádné náklady.
 
Z těchto důvodů je tedy možné uhradit poplatkovou povinnost za svoz odpadu buď na pokladních místech, poštovní poukázkou s předtištěným číslem účtu nebo nejpohodlněji bezhotovostním převodem z účtu na účet. Pokladní místa jsou pak primárně určena pro platbu v hotovosti pro ty občany, kteří účet zřízený nemají.
 
S pozdravem
 
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
Otázka:
Dobrý den pane primátore,
bydlím v Maloměřicích v záplavovém území a chtěl jsem se podívat na digitální povodňový plán města. Bohužel jsem žádný nenašel. Dříve jsem totiž bydlel v Kyjově, kde mají povodňový plán perfektně zpracovaný. Mohl jsem se tam podívat na stav hladiny vody i srážek, dokonce tam bylo popsáno i jak se zachovat v případě povodně. Velice mě překvapilo, že tak velké město jako Brno podobný plán nemá. Jestli jsem ale jen špatně hledal a Brno podobným digitálním plánem disponuje, tak se omlouvám.
S pozdravem
Petr Toufar
Odpověď:
Dobrý den, pane Toufare,
 
statutární město Brno nemá zpracovaný digitální povodňový plán. Pro území celého města Brna je zpracovaný povodňový plán v souladu s ust. § 79 zákona č. 254/2001S., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a je veřejně přístupný na internetových stránkách města Brna, pod Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství MMB, v části – dokumenty. Dále pro jednotlivé městské části jsou zpracovány konkrétní povodňové plány městských částí, v tomto případě má Městská část Brno – Maloměřice a Obřany zpracovaný samostatný povodňový plán, který je k dispozici na úřadě. Veškeré údaje o průtocích ve vodním toku jsou veřejně přístupné např. na internetových stránkách Povodí Moravy v rubrice hydrologická situace (www.pmo.cz) nebo Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz).
 
Za Váš dotaz Vám děkuji.
S pozdravem
 
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna